Panev

Vážení přátelé, jsme zhnuseni!

Důvodů je více, vyjmenujeme proto jen ty nejkřiklavější. Zcela debilní počasí. Nastupující věk a ustupující síla. Teplé pivo v Pomalém baru. Ale nad tím vším se tyčí jak hrdá ostravská halda důvod s velkým D: nedostatek človíčkovství a opravdových citů kolem nás. No řekněte, neprobudili jste se poslední dobou někdy ráno, neposadili jste se na posteli a neřekli si: "To je v prdeli! Jsem poslední skutečný člověk ve světě bazilišků a hyder."

S takovým faktem můžete buď nedělat vůbec nic a nechat ho vyhnít, nebo se snažit o změnu. My kluci, co spolu chodíme na pivo, jsme ale od přírody bojovníci, chlapi tvrdí jako křemen. Proto zakládáme charitativní nadaci Trenky plné naděje, která se pokusí pomoci Davidovi v jeho nelehké situaci, kdy si musel koupit trenýrky za vlastní. Tak jako z rozvalin Evropy vyrostla před více než šedesáti lety OSN, aby zabránila opakování válečných hrůz, bude i čtvrtek 29. března 2007 označen v dějinách charity zlatým písmem: "Každému trenky po zásluze!"

Rádi bychom použili způsob, který se osvědčil u naší domény. Tedy oslovíme všechny krásné, mladé a šťastné jednotlivce i páry a zkusíme je citově vydírat. Za shromážděný peníz pak koupíme Davidovi opravdu pořádné trenýrky. V mezičase budeme přemýšlet, co mu na ně necháme napsat.

Tak do dnešního dne přispěli na doménu, pardon trenýrky, tito krásní, spokojení, šťastní a mladí lidé:

Bláblo: 25,-
Apu: 25,-
Gabi: v jednání
Sakra + Gomez: v jednání

První návrh trenýrek (dávejte na Pánev další):


P. S. Od Blábla: cip!

Jo a abych nezapoměl - heavy metal forever!!!

štědří dárci:

Rudolf a Petra 70,-Kč
Apl 50,-Kč
Gabi 50,-Kč
Gomez a Sakra 50,-Kč
Heduše 20,-Kč
Iced 50,-Kč
Lenule 25,- Kč
Jiryk 50,- Kč
Ozlik 50,- Kč
Rebel 50,- Kč
Paulie 50,- Kč
Mari 50,-Kč

My Vesmírní lidé známe DUCHOVNÍ ZÁKONY našeho Stvořitele milovaného a postup očistění od negativních energií JE v souladu s těmito ZÁKONY. Ano, planeta Země je vyšší bytostí než lidé, a tak v případě nouze se může od negativních lidí očistit. Obrazy zkázy, které vidíte, jsou obrazem VAŠICH myšlenek energií, které produkujete. Každý je a bude postižen tak, jak sám ubližoval jiným a planetě Zemi.

Z neškodných bláznů se stává fašistická bojůvka ...

nemůžu za to, ale ten davidův post čtu pokaždé jinak :)

Tak konečně to přišlo. Nastala ta správná situace, jing a jang se dalo do rovnováhy a já konečně mohl navštívit Apla v jeho práci a dát si to vyhlášené kafíčko z jejich vyhlášeného stroje, na které mě zve snad čtvrt roku. Sluníčko svítilo, ptáčkové zpívali a já s úsměvem na tváři mířil do náruče zážitku, na který jsem neměl hodně dlouho zapomenout. Mířil jsem vstříc voňavému kafíčku, na jehož vůni a chuti bych odplul do nekonečných dálek universa. Bohužel, realita byla poněkud jiná. Začalo to slibně. Pozoroval jsem Apla s jakou péči nahřívá můj hrníček než do něho bude proudit káva, jen aby zážitek a chuť byla co nejlepší. Nahřívání hrníčku trvalo pouze pár sekund. Pak stroj přestal fungovat. Apl kroutil hlavou a komentoval to slovy, že tohle se mu ještě nestalo. To nic Aple, v mé přítomnosti totiž občas přestanou fungovat věci, které běžně fungují bez problémů. Nicméně stroj si po chvíli dal říct, zvlášť když ho Apl občas vypl a zapl a jemně polaskal svou intelektuálskou ručkou. Další nepříjemnost přišla v zápětí. Apl se mě totiž snažil přesvědčit, že krabicové mléko, které vytáhl z ledničky není zkažené, a že mívá takovou chuť a vůni. Ne milý Aple, takhle krabicové mléko opravdu nevoní, ani to nejlevnější. Přesvědčil jsem ho a myslím, že jsem zachránil několik pracovníků od pořádného průseru a to doslova. Mléko vylil. Aplův pohled mi začal naznačovat, že bude kafe bez mléka, s čímž jsem hrubě nesouhlasil a než jsem cokoliv stačil říct, vydal se hledat nové a čerstvé mléko. Nebudu to natahovat, nové mléko nesehnal. Začalo mi ho být líto. Pohled na jeho upocenou a zničenou tvář mi dodal na jazyk větu: „Aple, to nevadí, já mám rád kafe i bez mléka“. Přiznávám přátelé, lhal jsem. Ale nemohl jsem si pomoct. Již déle jsem nemohl sledovat jeho muka. Dostal jsem teda kávu bez mléka. A jak chutnala? No..., no, chutnala opravdu skvěle, vážně! Fakt nelžu...

23. 2. 2007, idnes.cz:

Cirkusové představení ve městě Cúcuta na severovýchodě Kolumbie se změnilo v krvavou řež. Do šapitó vtrhl neznámý ozbrojenec a před zraky vyděšených diváků zastřelil dva klauny. Motiv jeho činu je neznámý.

... a teď ta lepší pasáž, komentáře:

• Udelal to stejne Smoula Brucoun - Nemam rad klauny tatatatatatatata

• asi se někomu nelíbilo představení. já se nedivím. Co je směšného na tom, že se někdo namaluje, nasadí si červený nos a dělá ze sebe ještě většího magora než ve skutečnosti je.

• A s klauny přišly slzy. to je starý - tp napsal už Simmel před třiceti lety. To nemuseli zkoušet v praxi.

• udelal bych to taky. nemam rad klauny :-(

• Nebyl to Elvis? ten vypínal TV revolverem se slovy "to nebylo vtipný"

• měli rozesmát princeznu. Nepovedlo se a tak jsou o kulku těžší.

• klauni mě taky se.rou, ty jejich napudrovaný usměvy si o kulku přímo říkaj

Včerejšek mi přinesl opravdu nevšední zážitek. Pod kostelem sv. Jakuba byla totiž nedávno objevena jedna z největších kostnic ve střední Evropě. Jen pár metrů pod nohama většinou nic netušících chodců leží ostatky 50 tisíc našich předků! V současné době se pracuje na přípravě expozice a zpřístupnění této zajímavosti pro veřejnost. Zatím je kostnice uzavřena, ale jednou za rok je možné podstoupit zvláštní prohlídku, což se mi právě náhodou poštěstilo včera. :)











Pokud vás zajímají další informace, doporučuji následující odkazy:
http://brno.tucnacek.cz/2005061401
http://www.brno.cz/...
http://www.podzemi.brno.cz/

Tak do dnešního dne přispěli na doménu tito krásní, spokojení, šťastní a mladí lidé:

Rudolf a Petra 70,-Kč
Apl 50,-Kč
Gabi 50,-Kč
Gomez a Sakra 50,-Kč
Heduše 20,-Kč
Iced 50,-Kč

Omlouvám se, někteří jste to už viděli, ale nemůžu si pomoct. Toto by nemělo zapadnout.



Update od kolegy z práce:
tak jsme vcera s kamosama trochu brouzdali po netu a vysledek je ten ze Hit Chaccaron je original, ktery na dlohou dobu ovladl spice hitparad v dominikanske rep. a dloho s tim pry otravovali na MTV

Byla sobota ráno, ležel jsem pěkně v postýlce a pomalu jsem otevíral ulepené oči, abych pohlédl na nový den. Mé smysly, zaregistrovaly plný močový měchýř a já jsem se musel ještě v polospánku vypotácet z vyhřáté postýlky a ujít nekonečné čtyři metry k záchodu. Otevíral jsem pomalu dveře a zmáčkl vypínač, abych si na tu ranní práci pěkně posvítil. Jenže to ráno žárovka neměla asi svůj den a místo aby se krásně rozsvítila, tak mi explodovala nad hlavou. Řeknu vám, takovou petelici asi deset centimetrů od hlavy jsem snad ještě nezažil. Dobré sobotní ráno Davide. Exploze velikosti Hirošimi a Nagasaki mě probrala během chvilky do absolutní bdělosti. Plány na to, že po vymočení se vrátím zpátky do své postýlky, vzaly za své. Stál jsem na záchodě ponořen do tmy, skla a mých nadávek. Sklo jsem cítil ve vlasech a taky na zádech mezi mou kůži a pyžamem. Mé bosé nohy stály ponořeny v tunách skla a bály se udělat jediný krok. Nakonec jsem se vypotácel ze záchodu a započal za pomoci Pavla úklidové práce. Pořád jsem drmolil slova o tom, že nic podobného jsem ještě nezažil a taky něco o atentátu na mou osobu. Abych se uklidnil, uvařil jsem si čaj a ještě vařící jsem si ho vylil na ruku a Pavlův stůl a koberec. V poledne jsem si připravoval jídlo. Klepu maso, když v tom palička na maso ujede o pár centimetrů bokem a končí na mém ubohém prstu. Bylo to moc krásné sobotní představení.

Pěkný hoax, i když trošku neaktuální: tady