Panev

http://www.break.com/index/patiencechild.html

Tyvole, počkej, to je dobrý, tak ještě jednou jebnu ...

Můžete mi někdo vysvětlit, proč se tento týden už potřetí stalo, že si přímo před okny knihovny někdo stáhl kalhoty a vykonal potřebu? Ve všech případech to byly zástupkyně něžného pohlaví: v prvním tak třináctiletá holčička, ve druhém asi dvacetiletá studentka, která kolem hvězdárny pobíhá s partou geodetů a do třetice nějaká důchodkyně. Víte jak mi je trapně? Vždycky, když na to přijdu, tak se raději ani nehýbu, protože kdyby dotyční zjistili, že čůrají přímo před okny kanceláře, ve které někdo je, tak ... Dosud jsem trpěl a raději se upřeně díval do monitoru, ale jestli se to stane ještě jednou, asi otevřu okno a zeptám se: Jestli potřebujete čůrat, tak pojďte raději dovnitř!

deKUJmE!

Hádejte co to je, k čemu to sloužilo, kde se to nachází a jak je to staré...?


Kdo první uhodne všechny body této hádanky toho pozvu na pivo...jedno, jsem prece jen chudý student :)

Kde hledat inspiraci? Vezměte si inspiraci z R. Holého, člověk moderní doby a na nic si nehraje. Žádné láska , něha, přátelství.

"Inspiraci nabírám jako každý normální člověk: alkohol, přemíra jídla, ponižování žen, sebetrýznění a nenávist k lidem," tvrdí Roman, pro kterého hledání inspirace není žádná věda.

Průkopník české funky hudby Roman Holý oslaví ve čtvrtek 23. února čtyřicítku, ale přesto nestárne a neustále se pouští do něčeho nového.

celý článek:http://www.super.cz/klepy/6050-roman-holy-za-neco-bucek-koupit-musim.html

Skvělá písnička od Jarka Nohavicy na aktuální téma (převzato z jeho Písničkového blogu). Nemůžu si pomoct, ale Nohavica rulez :-)

Možná si vzpomínáte, nedávno jsem psal cosi o pořádné práci a jelikož se mně několik lidí ptalo, jak to dopadlo, tak tady to je. Samozřejmě uvádím ten nejodlehčenější. Ale i přesto, kdyby to někoho uráželo či nějak jinak postihovalo, je to jen produkt mé práce a za druhé jemi to jedno a taky svoboda slova projevu a takové ty věci. Koneckonců si myslím, že je to zdařilejší než karikatury Mohameda. A taky Allah Vás ztrestá už jenom za to, že se na to budtete dívat. Joa volejte máme z toho provizi.

Život je strašně podivná věc. Stále vás něco překvapuje, stále vám něco uniká, stále se divíte, stále přemýšlíte a vy stále nic nechápete. Jednou je prostě všechno fajn, přesně podle vašich představ, nebo se to aspoň vašim představám přibližuje a jednou se vám zase život směje do tváře. Někdy máte dokonce pocit, že už to není smích, ale výsměch. Sedíte na vlnovce sinusoidy, rychle klesáte pod osu x a máte strach, že tam zůstanete příliš dlouho.

Stojí u okna a bezmyšlenkovitě se dívá ven. Z oblohy se sype sních, milióny vloček, které dopadají na zem jedna na druhou. Venku mohlo být už přes dvacet centimetrů čerstvého sněhu. Sních vždycky milovala. Jako malá holka dokázala dlouho stát u okna a pozorovat, jak se vločky pomalu snáší k zemi.
Otevřela okno a nechala na sebe proudit chladný, ale přitom tak osvěžující vzduch. Vločky ji padaly na tělo a zanechávaly po sobě jen mokrou stopu. Podívala se dolů a začala uvažovat o tom, jaké by to asi bylo, spadnout do té bílé a křupavé peřiny z pátého patra.

Při včerejším prohlížení Gabiho fotek z dávné minulosti jsem narazil na jednu, kde sedí vedle Marka Kolasi Světlana Nálepková (v kolečku). Když jsem se Gabiho zeptal co tam Světlana Nálepková dělá (nechodil jsi s ní Marku?) jen se rozesmál. Tak nevím...

Sxto es Slovio? Slovio es novju mezxunarodju jazika ktor razumijut cxtirsto milion ludis na celoju zemla. Slovio mozxete upotrebit dla gvorenie so cxtirsto milion slavju Ludis ot Praga do Vladivostok; ot Sankt Peterburg cxerez Varsxava do Varna; ot Sredzemju Morie i ot Severju Morie do Tihju Okean. Slovio imajt prostju, logikju gramatia i Slovio es idealju jazika dla dnesju ludis. Ucxijte Slovio tper!

http://www.slovio.com

Noční život v podniku kde dělám bývá zajímavý. Sídlíme v útulném parku uprostřed města a na kopci. Po odchodu posledního živáčka se toto místo stává úlem nejrůznějších společenství. Na dětském pískovišti se nejprve usadí puberťáci s alkoholem, cigárem a občas i jointem. Tu a tam je vyhodí smažky a ty si to pak píchaj rovnou do plyše. Vesměs se prý jedná o brněnské kněžky co chodí semotam po městě za lidový peníz. Takové si sexuchtiví řidiči naloží na sedadlo pak to v parku rozjíždí. Podle počasí. Jak se časy mění, kultura nočního života tu upadá – v devadesátých letech se sice několikrát souložilo přímo před hvězdárnou, ale sténající siluety rozpuštěné v šeru blížícího se rána doplňovala stylově lahev vína poblíž.

Co je ale novinka našeho lesoparku, to jsou složky pořádkových sil. Ten kopec k tomu přímo láká. Uvelebit se v teple auta, v klidu si poradit s večeří a pak chvilka odpočinku před další štací. Díky jejich přítomnosti je asi náš milý kopec bezpečný také po setmění. V rámci možností ,,velkoměsta‘’. Tu a tam narazím na zaparkovaný vůz s majáčky pod tímhle keřem, tu a tam jsou omotaní kolem kopule, tu a tam mě přijdou dokonce zkontrolovat, jestli ještě žiju. Okno mé kanceláře je totiž v přízemí a vesměs dokořán otevřené. Všude tma, jenom slabá bludička lákající kolemjdoucí k trochu toho šmízování. Co se taky divit, sleduje to celý národ a foajér je skoro každý. Pokaždé prohodíme několik zdvořilostních frází, jakože JÁ: to ste hodní že se staráte, ale já sem ok a vzhledem k tomu, jak odpudivě vypadám se ani moc znásilnění nebojím – ONI: tobyste se divil milej pane, co se to tady všude kolem vás dneska děje. JÁ:… a tak dál a tak dál.

V zásadě si jejich práce vážím a respektuji je, v zásadě mě serou všechny ty pokuty za hovadiny, protože se kluci zrovna nudili a honili prémie. Pokud je kára viditelně zánovní po našimu, je to hotové peklo vyjet na ulici. Proto jsem si dneska v noci fakt z Gustem užil divadlo, které mi připravili. Během siesty sjeli kluci z cesty u knihovny dolů k Hrubišovi. Tedy do míste, kde se jednak auto vejde naknap a jednak nikdo nikdy nesype nic ničím. V některých místech je terénní vlna akurát tak ostrá, že to bez třetího, písku a lopat prostě nemohli vyjet. A to na sebe upozornili tak, že spustili náš alarm. Pokaždé když se tam jedou zašít se totiž nažhaví čidlo v knihovně – podle nich za to můžou nějak jejich komunikace, protože prej houkaj běžně auta, když je míjí. To samo o sobě je absurdní.

Absurdnější to ale bylo, když mě asi po půl hodině přišli vytáhnout z kanclu, protože prostě nemohli vyjet. Tak jsem jim dal lopaty a nechal je vyházet cestu. Navrhl jsem jim, jestli nechcou zkusit tu druhou, posypanou a proházenou, i když je to tamtudy dál. Báli se však toho, že to nevyjedou. Tak jsem si zapálil cigáro a sledoval je jak makaj. Házeli jak fretky, holé hlavy se jim leskly v záři světlometů a se supěním se mi snažili vysvětlit, že jak se to tam pokoušeli zabezpečit a ohlídat, nějak sjeli z cesty. Jistě, to se stane. Ale nechat to dojít až tak daleko? To snad trumfne jedině Leon u Havířova, když je v obci Chábory (nebo něco takového) stržen most a několik kilometrů předem je Leonem vytyčená trasa poctivě značena jako slepá ulice. A míst, kde se otočí Forman s dlouhým vozíkem rapidně ubývá.

Během druhého cigára mi to nedalo a znovu jsem jim navrhl tu druhou cestu. Stačilo by jednou zatlačit a dojedou bez práce až na asfaltku. Upocení a úplně vysílení na to nakonec přistoupili. Jeden naskočil, rozjel a vyjel. A v jednom místě, shodou okolností tam, kde se to dalo čekat jsme ho pak krátce s tím druhým žďuchli. Musel jsem se držet, abych nevybouchl smíchy. Popřáli jsme si dobrou noc, ja dostal dík a šel jsem to sepsat. Na ty dvě cigára co jsem je sledoval jak dřou a v duchu tak nějak tušil že to nakonec projedou jinudy, na ty si vzpomenu pokaždé, až mě příště dají pokutu za nějakou blbost. Cítil jsem se v tu chvíli dost nad věcí :)

a ještě to drze přiznává

Věřím, že v Brně je hodně lidí, ale určitě tam nežije tolik lidi, jako bylo na naší poště minulý týden, když jsem si sel pro dvd od kamarada z Brna. Bylo tam lidi, ze jsem nedohledl k prepazce, vsichni se potili, hrozne to smrdelo a duchodci v prednich liniich vesele nakupovali velikonocni pohledy, zive diskutovali se zrizenci posty a tato chvile pro ne byla zrejme vrcholem tydne, ne-li plesove sezony jiz se timto ucastnili. Abych tuto postu stihl musel jsem spesne opustit sve pracoviste, prejet pres pul naseho krasneho mesta a pak uz jen postat asi hodinu v obrovske kaluzi jez se vytvorila po odtati snehu z bot uprostred mistnosti, cele te miliardy lidi. Kdyz jsem prisel asi po tydnu cekani k prepazce, zrizenkyne mi suse sdelila, ze moje obsilka je u vedlejsi prepazky. Na mou dusi, jeste, ze nas delilo neprustrelne plexi o tloušťce půl centimetru, neb bych dneska už byl za katrem a zdály se mi báječné sny o jednom neviném škrcení. Když jsem ji sdělil, že popisku přepážky jsem nemohl vidět z vedlejší místnosti kam se táhnul had miliardy lidí, řekla mi, že jí to nezajímá. Drze jsem se všoupl do vedlejší řady a nedbal hlasitých projevů lidského hada za mnou. Nejhorší však teprve přišlo, když mi zřízenkyně pošty podala obsílku od mého mobilního operátora. Co tak asi obsahuje? Samozřejmě, že informaci o tom, že jsem nezaplatil, ale kvuli tomu jsem nemusel podstupovat toto martirium, to jsem přece věděl. Já přece čekal na dvd od jednoho nejmenovaného kamarada z Brna, jez mi slibil, že DVD, o nemz jsme hovorili v rijnu, listopadu i prosinci mi urcite začátkem února příjde v obálce. Prodral jsem se tou zapáchajícím hadem lidí před poštu, a vzteky ani neviděl, obálku jsem ani neotevřel a rozcupoval ji na miliardu malých kousků, bylo jich asi tolik co článků toho hada v budově za mnou. ÓÔÓ to se mi ulevilo. Hergot kamarade, kdeeeeeeeeeeee je to dddddddddddddddddddvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvdddddddddddddddddddddd? Kdybys mi neřekl, že přijde balíček vůbec bych na tu pekelnou instituci nelezl a nezkrátil si tak život aspoň o jeden světelný rok. Cítil jsem totiž jak mi pukají cévky v dutině mozkové, podobně jako beďaři v mých pubescéntních letech. Jestli se už nikdy neuvidime, je to vsechno tvoje vina.

Chyby a změny v diakritice jsou záměrné.

Tak a je to opět tady. Ranní hra zvaná jatka po týdnu začala ještě s větší silou než před týdnem. Nachystal jsem si budík tak, aby Ti malí hajzlíci, když budu vycházet z domu a nastupovat do trolejbusu, už byli ve škole a neotravovali mi život.
Už když jsem vyšel ze vchodu a podíval se na protější zastávku, už v tomto okamžiku, jsem zjistil svůj velký omyl, už v tomto okamžiku jsem věděl, že cesta bude poněkud delší. Došel jsem na zastávku a zařadil se mezi ostatních sto tisíc miliard lidí, kteří tam stáli. Minuta, dvě, tři, pět, sedm a nic. Řidič trolejbusu č.26 pravděpodobně za volantem omdlel, tramvaj sjela z cesty a teď sama někde vráží do nějakého betonu nebo plechu za hlasitého ječení cestujících. Začalo mi mrznout pravé ucho a s nechutí jsem sledoval na zastávce stojícího kuřáka. Zastávka se rozrostla o dalších deset tisíc miliard lidí. Po deseti minutách čekání na zastávce se objevil trolejbus. Bylo mi jasné, že dostat se do něho a odjet s ním směr Konečného náměstí je stejně nemožné, jako kdybych měl knockoutovat Mika Tysona v jeho nejlepší formě. Jen si jeďte hlupáci, řekl jsem si, do minuty tu bude poloprázdný trolejbus a já si v klidu odjedu bez mačkání. Dnes ale do minuty nepřijel. Přijel za dalších pět minut a já už silně nasraný se rozhodl dostat do trolejbusu stůj co stůj. Podařilo se a já konečně odjel směrem na Úvoz.
Vystoupil jsem a s pocitem, že to nejhorší mám za sebou jsem v kročil do pekárny a cukrárny zvané Golem, abych si koupil jídlo. V řadě stálo asi jen pět lidí, ale bohužel jeden z nich se rozhodl vykoupit celý obchod. Milión toho, milión támhleto toho a dva milióny tady toho. Začal jsem skřípat zubama. Nevím kolik dnů nebo let uběhlo mezitím co jsem stál v Golemu, ale asi hodně, protože když jsem vyšel ven, okolí jsem už nepoznával a měl jsem velké problémy najít zastávku směrem na kravák.
Nicméně ocitl jsem se na zastávce a čekal na tramvaj společně s dalšími třemi miliardami děcek. Minuta, dvě, tři, pět, deset a tramvaj v nedohlednu. Představil jsem si, jak škrtím všechny ty děcka okolo a hned se mi udělalo lépe. Tramvaj dojela společně s pěti miliardami lidí a celý dav tří miliard děcek mě sunul dovnitř. Tep se mi zrychloval a nejvyšších obrátek nabral v okamžiku, kdy tramvaj nemohla odjet. A tak řidič otevřel dveře a zase je zavřel, otevřel, zavřel , otevřel, zavřel, a když tuto svou hru KDO Z KOHO s tramvají zopakoval desetkrát, tramvaj se rozjela. Na další zastávce nastoupila další miliarda lidí a pak všech devět miliard lidí, kteří se v tu chvíli nacházelo v tramvaji, sledovalo asi dvě minuty opět hru KDO Z KOHO. Jeli jsme vzhůru, v tramvaji někdo prdl a já si začal odříkávat otčenáš. Když jsem vystupoval z tramvaje, málem jsem brečel a v duchu se ptal Boha PROČ?
Přeji vám pěkný začátek sedmého týdne.

Sloka:
Ruce mě bolej a v kloubech mi praská,
už se těšim do hospody, sedí tam má láska,
tam si trochu vodpočinu a uvolnim si tělo,
nabiju se energií, tělo už to chtělo,
a jestli někde chtěji chlapa, co má děsnou páru
ať zavolaj na můj mobil, okamžitě tam du!

Refrén:
Šuby duby šaba duby, ping pong pálky,
šuby duby šaba duby, ping pong pálky,
chci bejt pro vás váš novej hodně dobrej
drtič pracovní morálky!

Text je úryvkem z řadového alba jisté kapely, které vyšlo loni na jaře. Unikátní tříčlenný band hraje ve složení kytara-basa-bicí, dvakrát získal Zlatého Slavíka a svého času dýchal v popularitě na záda Olympicu. Její fenomén je pro mě dodnes záhadou, která dokáže zpestřit bolavé sobotní dopoledne.

Otázka je zřejmá: Co je to za kapelu? Můžete si poslechnout krátkou pasáž (mp3, 300 kB) zmíněné skladby a pokud někdo stále tápe, zde je správná odpověď.

Jsou jeste tri volna mista!
Odjezd tuto nedeli (12. unora) rano, prijezd v sobotu vecer. Za 1100,- mate ubytovani a cestu z Brna do Spindlu, jidlo si musite vzit vlastni.
Jede se na Klinove boudy (kousek je Snezka). Jsou tam mirne partyzanske podminky (topi se v kamnech v kazdem pokoji, vari se na plynove bombe), ale zato je tam vzdycky narazeny sud piva a vesela parta lidi!!!
Chata ma i sve stranky http://www.chatatesla.cz/index.htm.

Piste na mail cvilinek(a)gmail.com
(Omlouvam se, ze z Panve delam verejnou vyvesku, ale treba by nekdo z vas rad jel...)

Davejte si na ne pozor! Ja dnes napriklad neudelala zkousku ze systemu hub! Muzou se vam ale stat i horsi veci, jako napriklad tady http://plc.host.sk/stavy/houbix.htm!

Vzpomínka na zkouškové...poslední noc před poslední zkouškou na VUT...u kámoše na koleji...čas někdy kolem čtvrté ráno...ty dvě krabičky jsou podpůrné látky pro imunitu a zvýšenou psychickou aktivitu, ale už fakt nezabíraly...tak zase za 3 měsíce...

To abyste vy nestudující věděli, o co všechno přicházíte :)

pěstujte

1, 2, 3, 4, 5, 6.

Aneb taky vám to nepřijde nijak zvlášť vtipné ani výtvarně zdařilé? Je mimochodem podivné, jak blbě se ty obrázky hledaly.

Update: Všech dvanáct karikatur, zasazených do správného kontextu, lze nalézt tady. Navíc jsou zde další tři obrázky, nikoliv už karikatury, které v žádných novinách nevyšly, což ovšem ctihodní dánští imánové jaksi zapomněli v arabském světě zdůraznit.

... a zajímavá akce (zachyceno cestou z menzy)

I když byl konec nevyhnutelný a jeho okamžik určen dlouho dopředu, mám přesto pocit malé ztráty. Říká se, že do české redakce BBC odcházeli tuzemští novináři z mnohem lépe placených míst jiných novin nebo časopisů. Věděli, co dělají. Stanice s jedinečným renomé a navíc placená britským ministerstvem zahraničí, tedy zcela mimo tlak inzerentů a lokálních politických hvězdiček, u nás byla jenom jedna. Všechny ostatní noviny, časopisy a další média jsou buď nestravitelně alternativní, až si někdy říkám, že snad i papír může mít dredy, nebo naopak plné barevné reklamy na křídovém papíře, a proto už z definice málo důvěryhodné.
Podobná situace už u nás nikdy nenastane. Alespoň doufám. Protože jestli ano, tak se zde dříve než redakce BBC znovu objeví důvody, kvůli kterým před mnoha lety vznikla. A otylý chlop z piegom bude slavit svůj triumf.

Toto není úplně odkaz, na jaký jste ode mě zvyklí, ale souvislost se školou to má :)
PS: já takové články na netu rozhodně nehledám, to poslal kámoš :)

http://bleskove.centrum.cz/sex-a-vztahy/clanek.phtml?id=18828

Máte rádi osobní testy? Tenhle vás určitě potěší: velmi rychlé, přesné výsledky!
Poznej sám sebe:

1. Jsi pěkný?
ano - 1 bod
ne - 0 bodů

2. Jsi moudrý?
ano - 1 bod
ne - 0 bodů

Vyhodnocení:

2 body: jsi pěkný a moudrý
1 bod: jsi buď pěkný anebo moudrý
0 bodů: jsi škaredý debil

video, 6.7 MB