Panev

Třeskutější než Ahmed, mrtvý terorista, sehranější než Kamil s Michalem a originálnější než OK Go v posilovně, takoví jsou Jirka a Jirka, nový trhák internetového humoru.

Opět jsem po delším čase vyrazil z Prahy vlakem, tentokrát na jih Moravy. ČD nezklamaly a při cestě zpět z Brna do Prahy vlakem vyšší kvality (jůrosity 278) mi zase připravily nějaké to vzrůšo. Vzhledem k tomu, že byla neděle odpoledne a třicet ve stínu, koupil jsem si místenku (ne, ještě jsem se nepoučil).

Po nástupu (prodrání se) do nacpaného vlaku jsem UŽ ZASE nenašel své místo. Ano, UŽ ZASE zařadili jiný vagon a UŽ ZASE jsem měl místenku na neexistující sedadlo. Zpocený a vynervovaný průvodčí, kterého jsem tentokrát odchytil docela brzy, mě UŽ ZASE poslal ať se proderu do jedničky a sednu si tam. Jenže to už tu bylo posledně, na to mu přece neskočím, to je jen metoda jak se mě zbavit. Takže jsem mu zkušeně navrhnul, ať mi rovnou napíše doklad, se kterým si pak zajdu do pokladny, aby mi za místenku vrátili prachy. Souhlasil, a že prý přijde a napíše mi to později.

Takže jsem stál dvě hoďky na chodbě. Před Pardubicemi dorazil průvodčí, a že prý zrovna dostal shora nařízení, že prachy za místenky se nevracejí, a že si mám jít sednout do té jedničky, že je tam volno. A zmizel, než se mi stačila čelist vrátit do původní polohy. Do jedničky bych se musel cpát i s bagáží přes půl vlaku, a navíc jsem měl už 2/3 cesty za sebou, takže jsem se na to vykašlal.

Ještě pár drobností jako bonus:
- našemu vagónu se za jízdy otevřely dveře
- vagónu za námi nefungovala klimatizace (Pro neznalé: to ve vlaku není žádná sranda. Vagóny s klimatizací se na našich drahách vyskytují zatím jen vzácně. Naštěstí. Nemají totiž žádná otevírací okna, a tak při výpadku klimatizace v době horka, což není žádná výjimka, se z vozu stává pojízdný skleník, ve kterém je docela problém udržet si byť základní životní funkce. Obvykle prchám jinam i za cenu stání.) Náš vagón byl naštěstí tak 30 let starý, takže klimatizaci neměl, a větralo se v pohodě okny.
- měli jsme 1/2 hodiny zpoždění (takže to ještě docela šlo).

Na trase Praha-Brno je naštěstí dobrá autobusová alternativa, a po nedávném zdražení jízdenek ČD Eliška už to vyjde finančně v nastejno, takže příště už bude má volba jasná.

P.S. Když jsem se pak konečně doplazil k baráku, zjistil jsem, že jsem v pátek nechal v práci klíče...

Štítky: Brno, Moravská metropole, skvělé město

Štítky: Falling Slowly, Glen / Markéta, OSCARS, Ruda z Ostravy