Panev

... kdyby si na schodech v pozorovatelně brněnské hvězdárny nerozbil hlavu.

Dnes mě v práci pobavil jeden požadavek od mé kolegyně:

Zavolejte jim a slušně jim vyřiďte: "Jděte do prdele!"

Je pátek a já mám opět tu čest využít služeb Českých drah na trati Praha-Ostrava. Minulé dvě jízdy vypadaly tak, že při první jsem si nestihl koupit místenku, a tak jsem stál v uličce až do Olomouce, ale to je prostě v pátek večer normální - moje chyba. Při druhé jsem už místenku měl, jenže kvůli poruše jsme místo ve čtyři odjeli z Prahy až v šest, přičemž za celé dvě hodiny strávené na nádraží se nikdo neobtěžoval cestujícím sdělit, co se vlastně děje, a jestli vůbec ještě někam pojedeme.

Tentokrát místenku opět mám, a navíc jsem na perónu půl hodiny předem, abych si včas zabral i místo na krosnu. Marná snaha. Vlak IC 541 přistavují teprve pár minut před odjezdem, takže se zaplňuje během okamžiku. Začalo hledání mého místa č. 71 (nemusím dodávat, že prodrat se po střechu narvaným vagónem tam a zpět není žádný med ani pro prodírajícího se zoufalce, ani pro okolní strkající se dav). Bohužel se ukazuje, že vagón žádné místo č. 71 neobsahuje, i když číslo vozu sedí. Někdo z podobně postižených nakonec zjišťuje, že rezervační lístečky s čísly neexistujících sedadel jsou zastrčeny u sedadel s jinými, existujícími čísly. Ostatní se po delším pátrání a prodírání davem postupně usazují, já nacházím lísteček s mým číslem u sedadla č. 82. Jenže tu sedí slečna s místenkou právě na toto sedadlo. Hmm, ta její osmdesát dvojka tedy musí být zastrčena také někde jinde. Jsem džentlmen, a tak velkoryse nabízím slečně, že se nemusí stěhovat (z místa na které má místenku...), že si tu její 82-ku najdu a sednu si tam. Opět se prodírám tam a zpět vagónem a ignoruji nevraživé pohledy ze všech stran ("kam se ten blbec zase cpe, už tak tu není k hnutí..."). Jenže lísteček s číslem 82 není vůbec nikde. Rezignuji tedy, nacházím si kousek místa ke stání a čekám na průvodčí.

Ta přichází po více než hodině, před Pardubicemi. Vysvětluji situaci, a ona si prohlíží mou a slečninu místenku. Nakonec uznává, že v tom "někdo" udělal zmatek. Pak ovšem vítězoslavně dodává: "Ale když jste si koupil místenku, tak máte nárok na místo." Z mé strany následuje krátká odmlka - zvažuji, jak s touto nečekanou informací naložit. "A to si teda mám vybrat někoho na místě bez vyznačené rezervace, a říct mu, aby mě pustil sednout?" Po chvíli zamyšlení uznává, že by to asi nebyl dobrý nápad, už proto, že místa bez rezervace ve voze prakticky nejsou. "Tak já vám buď napíšu potvrzení, a v pokladně vám pak vrátí peníze za místenku, a nebo si běžte sednout do první třídy." Při představě dalšího stání s místenkou v kapse volím první možnost. Ještě se ptám, kde ten jedničkový vagón je - prý na opačném konci vlaku, ale mohu to přeběhnout po peróně, právě totiž zastavujeme v Pardubicích. Sprintuju přes celé nástupiště, naskakuju do jedničky, a za mnou se už zavírají dveře. Jednička je nacpaná úplně stejně, lidé stojí i na chodbičce. Přichází průvodčí, vysvětluji jí situaci, a ona naštvaně odsekne: "Ještě jednou mi sem ta druhá průvodčí pošle někoho ze dvojky, a už jí asi něco udělám. Už popáté jí volám, a ona mi vůbec nezvedá mobil! Měla vám rovnou napsat ten doklad ke vrácení místenky. Já vám ho napíšu později, teď musím jít zkontrolovat vagón."

Definitivně to vzdávám, a další dvě hodiny stojím na chodbičce u záchodu. V Olomouci konečně spousta lidí vystupuje, a já si jdu sednout vedle do dvojky. Průvodčí už se nebjevila. V Hranicích si ji nakonec najdu sám, aby mi to ještě stihla vypsat, ve Studénce totiž přestupuju. Vyslechnu si ještě lamentaci nad tím, že tohle vůbec nemá dělat ona, ale ta první průvodčí, která mě poslala do jedničky. Namítám, že za to přece nemůžu, což ji umlčí.

Finále: Ve Svinově u pokladny předávám lísteček s potvrzením a místenku a chci zpět peníze. Pokladní lísteček pochybovačně zkoumá a odchází se poradit někam dozadu. Po chvíli se vrací, a kroutí hlavou. "Když chcete vrátit peníze, tak to vám tam měli napsat, že jste si nemohl nikde sednout! Tady je jen, že byl zařazen jiný vagon a označené místo tam nebylo, ale taky jste si mohl sednout někam jinam, a pak byste nárok na vrácení peněz neměl!" Naštěstí mám klidnou a nekonfliktní povahu, a tak vcelku trpělivě vysvětluji, že jsem si rozhodně nikam nesedl a naopak stál tři hodiny s místenkou v kapse jako idiot. Paní ovšem namítá, že když mi ty peníze vrátí, a nadřízení to pak neuznají, tak to ona zaplatí ze svého. Nakonec nachází řešení: sepíšeme nějaký protokol o reklamaci (který si vyžaduje můj podpis hned na třech místech), napíše tam mé číslo účtu, pošle to na ústředí do Olomouce, a pokud to tam uznají, vrácené peníze mi přijdou na účet. Paní si ještě krátce zanadává na tu průvodčí, která mi vypsala onen nešťastný lístek. (Pokud jste čekali, že se mi na závěr jménem podniku omluví za způsobené nepříjemnosti, tak zřejmě hodně koukáte na televizi a málo jezdíte vlakem.) Předtím, ještě ve vlaku, jsem plánoval, že se u pokladny jen tak kvůli provokaci zeptám, zda nemám nárok na nějakou další kompenzaci (např. lidé zmlsaní cestováním se Student Agency by mohli očekávat vrácení části jízdného), ale ve světle reality jsem na tento pitomý nápad rychle zapomněl.

Závěrečná anketa: Myslíte, že mi peníze za místenku přijdou na účet? A) Ne a nic se dít nebude, B) Ne, a domů mi přijde velký doporučený dopis (poštovné zhruba odpovídající ceně místenky), ve kterém bude podrobně zdůvodněno, proč reklamace nebyla uznána, C) Ano, ale po půl roce, D) Ano, do 14-ti dnů, E) Ano, do týdne a s osobní omluvou od ředitele ;-)

... převzato z aktuálne.cz

Anžto jsem asi zapoměl mnohým z vás poslat odkaz na fotky z Tunisu, činím touto formou. Ano není to z jiného důvodu, než abyste zaviděli, tak allah s vami. Jinak jen mezi nami pionyry, celou dobu foukalu, koupat sedalo jen ve dvou bazenech v hotelu, masa bylo ze by ho ani Gomez s Sarkou nesnedli, velbloudi slintaji, krater na pousti co jsme objevili je zarucene neznamy, trhy super, vsichni umi cesky kvili turistum, no proste zalette si v zime je to zababku. T+M

http://points-reklama.cz/albums/