<$BlogRSDUrl$>

– 6.3.07 –

Sobotní ráno aneb i takové to může být 

Byla sobota ráno, ležel jsem pěkně v postýlce a pomalu jsem otevíral ulepené oči, abych pohlédl na nový den. Mé smysly, zaregistrovaly plný močový měchýř a já jsem se musel ještě v polospánku vypotácet z vyhřáté postýlky a ujít nekonečné čtyři metry k záchodu. Otevíral jsem pomalu dveře a zmáčkl vypínač, abych si na tu ranní práci pěkně posvítil. Jenže to ráno žárovka neměla asi svůj den a místo aby se krásně rozsvítila, tak mi explodovala nad hlavou. Řeknu vám, takovou petelici asi deset centimetrů od hlavy jsem snad ještě nezažil. Dobré sobotní ráno Davide. Exploze velikosti Hirošimi a Nagasaki mě probrala během chvilky do absolutní bdělosti. Plány na to, že po vymočení se vrátím zpátky do své postýlky, vzaly za své. Stál jsem na záchodě ponořen do tmy, skla a mých nadávek. Sklo jsem cítil ve vlasech a taky na zádech mezi mou kůži a pyžamem. Mé bosé nohy stály ponořeny v tunách skla a bály se udělat jediný krok. Nakonec jsem se vypotácel ze záchodu a započal za pomoci Pavla úklidové práce. Pořád jsem drmolil slova o tom, že nic podobného jsem ještě nezažil a taky něco o atentátu na mou osobu. Abych se uklidnil, uvařil jsem si čaj a ještě vařící jsem si ho vylil na ruku a Pavlův stůl a koberec. V poledne jsem si připravoval jídlo. Klepu maso, když v tom palička na maso ujede o pár centimetrů bokem a končí na mém ubohém prstu. Bylo to moc krásné sobotní představení.


komentáře:
Okomentovat


TOPlist This page is powered by Blogger. Isn't yours?