Panev

Zvedli jste svou hlavu k nebesům a viděli před pár dny konjunkci?

Jako mnoho jiných, i já jsem se rozhodnul k návštěvě multikina, s cílem shlédnout závěr trilogie Pána prstenů. To jsem ještě netušil, že se délka filmu, která mě tak potěšila, stane vzápětí mou noční můrou. Snímek jako takový trvá asi 200 minut. Tedy skoro tři a půl hodiny… Z biologie na střední škole si pamatuji, že obsah lidského močového měchýře je cca. 700 ml. Z návštěv kin zase vím, že se před filmem nevyplatí mnoho pít, protože místo toho, aby se peklo odehrávalo jen na plátně, přenáší se před koncem filmu naopak do hlediště… Je pravda, že pak zažíváte ten pravý pocit napětí, především v oblasti podbřišku. Nicméně zatímco po skončení napínavé scény, je pocit napětí vystřídán uvolněním diváka, vy si uvolnění dovolit nemůžete, pokud vám není míň jak pět let a nechcete znečistit interiér…
Znalí těchto zkušeností, učinili jsme s kamarádem všechna možná opatření pro to, aby k podobným situacím nedošlo. Tzn., že pro jistotu už dvě hodiny před začátkem jsme si zakázali všechny nápoje a přírodu se pokusili obejít i jinak. Sůl jako taková zadržuje vodu v těle, takže od této myšlenky byl jen krůček k regálu se slanými tyčinkami neboli soletkami… Vybaveni dostatečným množstvím drobných, solí bohatě sypaných soletek, jsme vyrazili do kina.
První problém se ukázal hned v začátku, když jsme zjistili, že se k soletkám po setmění v kině nejsme schopni dostat. Plast, který je kryl byl pravděpodobně původně vyvinut ke konstrukci neprůstřelných vest… Využil jsem zručnosti a vynalézavosti, kterou jsem získal jako chlapec a umně jsem klíčem začal vrtat do plastu. Když nezabralo ani vrtání a bodání, v afektu jsem se pokusil k tyčinkám probít, k „radosti“ všech, kdo seděli kolem pomocí zubů… Léta nošení rovnátek udělala asi své, takže plast povolil a my si konečně začali všímat toho, co se děje na plátně…
Asi v polovině filmu jsem přestal žízní vnímat zvuk filmu a soustředil se jen na zvuky, které se objevovaly při nasávání nápojů z obrovských plastových kelímků brčkem… Ten kelímek tam měli snad všichni, tedy až na nás dva. Další rána pod pás nás čekala od samotného filmu. Hobiti vesele popíjeli na plátně pivo a my se pohybovali někde mezi stavem po požití LSD a několika dnech strávenými v poušti. Konec filmu si pamatuji už jen mlhavě. Totálně intoxikován nadměrným množstvím chloridu sodného jsem se vypotácel ven a zapadl do nejbližší hospody. Na ten krásny pocit toho, kdy do mě znovu s prvním půllitrem vstoupil život, do smrti nezapomenu…

Jednou nepřijeli oni, jednou jsem nepřijel já, tak snad konečně teď to vyjde. O čem mluvím? O mojem třetím koncertu The Gathering. Tato hollandská skupina do Česka jezdí hodně ráda, tuším, že zatím nevynechali naší republiku při žádné koncertní šňůře z posledních let. No a upřímně řečeno není se čemu divit. Atmosféra na jejích koncertech je fantastická, běhaní mrázu po zádech a naježené chlupy (pokud je nemáte oholené) jsou samozřejmostí. Už se vážně těším. Takže 12.3. se uvidíme v Praze!

Tak se mi oběsila želva. Nevím co bylo příčinou, jestli to, že už mně měla plné zuby, hlavně teď, když jsem byl furt doma a ona musela snášet mou neustálou přítomnost a nebo v tom bylo něco o čem nemám vůbec tušení. Možná jí dal nějaký želvák kopačky a nebo tajně, když jsem nebyl doma, zkoumala v mém počítači systém Windows. Nevím. Celou dobu jsem byl zahleděn jen do sebe a neviděl problémy tvora, který poslední měsíce se mnou zdílel domácnost. Kdybych jen tak mohl vrátit čas a zeptat se ji, co ji trápí, jaké má problémy..., jak rád bych ji pomohl, ale je pozdě, už se ten želví život nedá vrátit zpátky. Nemohl jsem se s ní, ale rozloučit a tak jsem si ji aspoň vycpal a pověsil na knihovnu, aby mi její vysící tělíčko připomínalo ten tragický den. Sbohem želvo, měl jsem Tě rád, aniž bych Ti to kdy dal najevo.

Tak nám tady na severu začal padat sníh, moment vykouknu z okna, áno a stále padá a to docela fest. Sníh, menší dopravní nedorozumnění a zápas Baníku Ostrava se Synotem zkomplikovali dopravní situaci v dolní části Havířova. Kolona aut a autobusů od kulturního domu Petra Bezruče, pro některé lepší záchytný bod je hospoda Emko, až po rondel byla opravdu skvostná a baníkovci sedící v mém autobusu začínali mít strach, že nestihnou zápas. Řidiči, kteří mířili směr Ostrava na zápas Baníku se Synotem ještě netušili, že jedou úplně zbytečně, zápas byl totiž díky přívalu sněhu zrušen. Baníkovci sedíci v mém autobusu díky mobilnímu telefonu to zjistili zhruba za Šenovem a já vlastně taky. Co naplat, fotbálek se nekonal. Ale nevadí, padá nám snížek, víte mám ho moc rád a až se setmí, půjdu do něho ven dělat andělíčky.

Když jsem se s Tomášem vrátil z cestování po dalekých krajích, tak jsme dovezli nějaké ovoce. Všechno se snědlo až na jedno. Zůstala mi jedna mandarinka. Pamatuju si jak jsme seděli v hospodě a Amálka na ni fixem nakraselila různé znaky a taky několik palem. To co Amálka nakreslila jde doteď na zeschlé a časem proměněné mandarince vidět. Takže se sami podívejte jak vypadá mandarinka po třičtvrtě roku strávené v lednici. Mandarinku jsem zpátky uložil k zimnímu spánku do lednice a po nějakém čase vám ji snad zase ukážu. V nejbližší době se můžete těšit, co se stalo s malým, posledně mnou utrženým jablkem na Novém Zélandu (datum cca polovina prosince 2002) při protrhávání.

O nevraživosti Ostraváků k Pražákům již bylo řečeno a napsáno dost a dost. O tom, jak žijí a co dělají Pražáci také. Ale jak jsou na tom Ostraváci ? Pokusme se proniknout do hlubin života běžného Ostraváka.

Průměrný Ostravák nachází ve svém rodokmenu minimálně jednoho příslušníka národnosti Slovenské, jednoho národnosti Polské a minimálně alespoň jeden musel být, byť v dávných dobách, horníkem. (dříve havířem)

Co o sobě tedy takto průměrný Ostravák může vypovědět ?

Tak třeba :

1) Pokud chce Ostravák shlédnout historické památky města ví, že mu na to stačí 1 hodina a cca 50,- Kč v kapse.

2) Pokud bude chtít Ostravák do kina ví, že jej najde v Carrefoure, jelikož jiné nikde není a do Zábřeha kvůli tomu nepojede.

3) Ostravák ví, že i v centru města pořídí čepovanou desítku maximálně za 15,- Kč, polední menu za 50,- Kč a vše je napsáno jednojazyčně ? tedy česky.

4) Ostravák se snaží mluvit spisovně, ale někdy zkracuje, protože má málo času. Ví, že slova jako Cyp, Kurňa, Synek, Chuj, atd. , která jiný Ostravák použije během dialogu , nemusí bezprostředně znamenat, že dotyčný pracuje na předku v rubání dolu Jeremenko. Také ví, že pokud jej chce někdo ohromit vyslovením slova cip, jde na 110% o Pražáka, který je chuj jak lampa.

5) Ostravákovi jsou cizinci ukradení, jelikož mu ničím neprospějí. Setkává se převážně s Vietnamci a to v 70% obchodů na hlavních komunikacích, s Poláky a to již za hranicemi Ostravy a s Ukrajinci s krumpáčem v ruce.

6) Ostravák ví, že dálnice se dočká až si přijedou poklepat kladívkem na základní kámen úplně všichni politici sedící v parlamentu a senátu. Poklepat si prý mohou i běžní Pražáci a to v rámci výletu za poplatek 300,- Kč, který společně s daněmi vybranými na území Ostravy budou použity při stavbě dálnice Praha ? Konopiště ? Špindlerův Mlýn.

7) Ostravák ví, že pokud chce vědět jaké bude v Ostravě počasí, musí sledovat předpověď Katowické televize a nebo k pražskými televizemi vysílané předpovědi přičíst cca 1 ? 2 dny, půjde-li vítr správným směrem.

8) Ostravák ví, že je-li vyhlášena sněhová kalamita, znamená to, že v Praze napadlo přes noc 5 cm sněhu a nikoli to, že se již tři dny brodí po kolena ve sněhu.

9) Ostravák ví, že zvýšila-li se nezaměstnanost je to díky tomu, že v Praze dalo větší množství lidí výpověď, protože za těch směšných 15.000,- Kč přece dělat voly nikomu nebudou.

10) Ostravák ví, že nebude moct lyžovat na Pradědu, jelikož přírodu je třeba chránit a rozhodnutí MŽP je adekvátní. Může si přece jet zalyžovat třeba na Sněžku, Ještěd apod.

11) Ostravák od srdce a rád přispěl na konto pomoci pro Prahu po záplavách, aby si tam mohl dát pivo za kilo až tam pojede s rodinou na výlet.

12) Ostravák ví, že jedinými Pražáky , kteří na záběrech po povodních pracovali, byli redaktor Tuna a kameraman z televize Nova. Ostatní pracující byli dobrovolníci ze všech koutů ČR, kteří přispěchali matičce na pomoc.

13) Ostravák ví, že romy, kteří dle pražských televizí a politiků, potřebují naší pomoc, jsou myšleni ti, které potkává v mercedesech jak čekají na sociální podporu, ti kteří zničili několik domů v centru města a v neposlední řadě ti, kteří mu nedávno v Tescu vybrali kapsy.

14) Ostravák je rád, že může cestovat po povrchu a to i v rámci MHD, jelikož po záplavách začala tato po minimálních opravách fungovat ihned a nebylo potřeba několika miliard na vylovení, odbahnění a vysušení.

15) Ostravák nadevše miluje Baník, pičo a to i když už víc jak dvacet let nic nevyhrál a všichni jeho nejlepší hráči končili ve Spartě. Když zrovna není fotbal, běží na hokejové Vítkovice do Paláce kultury a sportu, kterou pomáhal stavět za zdejší peníze v akci ? Z ? a to přes odpor Pražáků, kteří protestovali proti tomu, aby byla na dálném východě tak velká a moderní hala.

16) Ostravákovi se líbí, že kterýmkoli směrem vyběhne z města ven, narazí na les, pole nebo louku.

17) Ostravák ví, že chce-li co nejrychleji vyjet směrem na Brno nebo na Prahu, musí jet opačně , směrem na Slovensko a pak se vrátit oklikou a těšit se na krásný úsek čtyřproudové cesty mezi Lipníkem a Prostějovem, který měří cca 50 km a byl otevírán po deseti kilometrových úsecích a to vždy za účasti helikoptéry s ústavním činitelem.

18) Ostravák je hrdý na soustavu zábavních podniků na Stodolní ulici, ale když si tam chce přes víkend někde sednout, má smůlu. Místa jsou obsazena Pražáky a Brňáky.

19) Ostravák ví, že jediným výstavním počinem v Ostravě je, krom blešího trhu a prezentace WS shoppingu, erotický veletrh a to hned ve dvou podobách. Jde na něj rád, ale sere ho, že na nejpikantnější představení nemá peníze a tak může jen slintat při svých představách.

20) Ostravák má panickou hrůzu z řidičů a vozidel s SPZ začínající písmeny KI ( Karviná ). Tento malý okres disponuje sice pouze jednou světelnou křižovatkou a dvěma kruhovými objezdy, ale zato hromadou neschopných řidičů, kteří umí způsobit kolaps i na poloprázdném parkovišti. Bohužel je v dnešní době Ostravákova obezřetnost omezena tím, že vešly v platnost nove značky a kdejaký karvinský trouba se může schovat za nic neříkající písmeno T. Ostravák dnes již ví, že změnu značek schválili zákonodárci na základě silného lobby šílených Karviňáků. Ostravák díky tomu umí i čínsky. Čínský se Chuj řekne Ňok. Velký chujse čínsky řekne Karviňok.

21) Ostravák ví, že chce-li kupříkladu začít podnikat, založit organizaci, obchodovat, postavit něco, zjistit něco atd. budou jeho možnosti řádně a rychle posouzeny. V Praze.

22) Ostravák přivítal s nadšením vznik krajů a krajských úřadů. Ovšem do té doby, než zjistil, že tyto budou fakticky řízeny z Prahy.

23) Ostravák ví, že chtěl-li by vidět ostravského fotbalistu nebo hokejistu např. v reprezentaci, musel by tento reprezentovat Ostravu ve sparťanském, nejhůře slávistickém dresu.

24) Ostravák s nadšením přivítal vznik sbírky Nadace na obnovu Karlova Mostu a rovněž ihned běžel zakoupit DVD Pocta Václavu Havlovi, jehož prostřednictvím tak mohl přispět na akci Pražská křižovatka.

25) Ostravák se neprodleně připojil k petici, která vyzývá občany Velkých Karlovic v Beskydech, aby neprodleně vyplatili odškodné Britskému občanovi, na kterého spadnul jejich skurvený strom, o který se jim Pražáci neprosili.

26) Ostravák ví, že i když v jeho městě vyhraje volby ODS, bude na radnici sedět obtloustlý, plešatící, rudolící socdemák s podporou komoušů a bude dělat pro město vše co bude v jeho silách. Např.: Uvaří oběd čínskému velvyslanci , Zadá obrovskou zakázku sponzorovi své strany apod.

A tak Ostravák ví, že kdyby si chtěl žít v klidu, mít pravidelný, slušný měsíční příjem, kdyby chtěl žít kulturně a sportovně na výši a v neposlední řadě by chtěl být ambiciózní, musí se odstěhovat do Prahy, musí začít fandit Spartě a vysrat se na skurvenou Ostravu tam kdesi na východě.

Tohle veselé vylíčení Ostraváka jsem dostal mailem a je od neznámého (pro mě) autora. Je velmi podobné tomuto popisu Brňáka. Bohužel také nevím kdo od koho opisoval...

Co mě nepobavilo, ale zaujalo. Více zde.

Tak zase po nějakém čase tu budeme mít pátek třináctého. Ne že bych byl pověrčivý, určitě se zase stane kulové, ale ten malý skřet co mi sedí na pravém rameni mi našeptává, že...

Ale nechci psát o pátku, ale o dni následujícím, protože sobota 14.2. 2004 bude jistě pro někoho trochu víc než obyčejný den. Další kamarádi se nám žení a vdávají, tentokrát se rozhodli do toho "praštit" Naďa s Robertem. Vlna vdavků byla před časem spuštěna a bere sebou vše co jí přijde do cesty. Nedaleko od vlny se na chatrné kocábce plaví z posledních sil další pár, které jistě vlna, dle mého názoru, smete co nevidět. Doufám, že brzy přibere i jednoho trosečníka, abych konečně v klidu mohl propít svou výhru.

V sobotu vypukne taky jarní část fotbalové ligy. Baník hraje v Liberci a tisíce Ostravanů a fandů Baníku budou sledovat, zda Baník udrží nadále neporazitelnost. Doufejme, že ano. Protože štěstí bývá vrtkavé a nestálost fotbalového fanouška je bohužel veliká. Když se prostě daří, chodí na fotbal všichni. Sotva ale bude několik proher... no raději nemyslet.

V sobotu někteří z vás budou možná nějak prožívat sv. Valentýna. Svátek zamilovaných bude probíhat i na rádiu Hey, kde to bude tak trochu na ruby. Do rádia můžou volat všichni ti, co byli zhrzeni a chcou to ještě pořádně vytmavit svým ex-partnerům. Minulý rok jsem sv. Valentýna "oslavil" celodenním vodním trekem na opačné straně zeměkoule. Tentokrát ho prožiju způsobem, který provozuji poslední dny, celodenním ležením. Možná si ho spestřím tím, že vykouknu z okna a vykřiknu do světa nějaké sprosté slovo. A nebo pokud bude sněžit, vyjdu ven a budu do pusy chytat sněhové vločky. A nebo do sněhu vyčůrám své jméno. A nebo..., no, začínám se vážně těšit.
Přeji všem, ať už se budou ženit, vdávat, milovat, fandit, ležet, pařit, bláznit, toužit a já nevím co ještě, ať se vám tento den vyvede podle vašich představ, abyste si za rok třeba řekli: "Do prdele, před rokem, to byl DEN!".

Představte si, že vám ve dvě ráno začne zvonit telefon (pevná linka). Takže musíte s nelibostí vstát a za doprovodu neslušných slov na účet osoby, která si dovoluje v tuto dobu volat, to jít zvednout. A pak se na druhé straně ozve: "Ty též nespíš? A co děláš?" No neodzbrojilo by vás to? Dobré ne? Sice se to nestalo přímo mně, ale je to pěkné :).

Nepřipadám si jako nejpobavenější člověk na světě. Rád se směju, mám rád humor, ale...hahaha.

Poslední dobou se mi vrací opět pocit, kdy mám strašnou chuť pořádně třísknout dveřmi, seběhnout ty čtyři patra a pak běžet a běžet dokud v hubě neucítím pach olova a krve, dokud mi ve spáncích nebude mlátit, dokud mé srdce bude ještě schopno tlouci, dokud nebudu zvracet, dokud nebudu mít tmu před očima, dokud nebudu hekat jako prvorodička, dokud vysílením nepadnu do bahna a pak bych jen tak ležel a přemýšlel co kurva s životem dál. Musel bych, ale přemýšlet rychle, protože z toho krásného přemýšlení by mě určitě brzo vytrhla otázka: "Pane, jste v pořádku?".
Cítím, že se mi zrychluje tep.

Kdyz to tak ctu, tak mi pripadne , ze Iced je nejpobavenejsim clovekem na svete, jeho prispevky jsou vetsinou o tom, ze se necim pobavil. Pan Pergl to je klasika a co tohle? Inkriminovana mista, jsou zamazana, nesmime sirit pornografii, sulinografii a dalsi veci, ze? Dobre, ne? Jedna z fotek Silvestra 03´, jez jsem, ac jsem slibil , jeste nikde neumistil.