– 22.2.07 –
Apl
Sedím dnes na přednášce a sleduji jak se pomalu od posluchárny otevírají dveře a v nich se objevuje Apl. Nevěřícně na něho hledím a pomalu otvírám pusu, abych mu řekl:
„Zdar ty vole, co tu děláš?“
Z hrdla se mi derou první slabiky, když si v tom můj chorý mozek začíná uvědomovat, že to není Apl, ale člověk mu hrozně podobný. Udusím v sobě otázku, která se ztrácí pod mým zakašláním. Skoroapl prochází kolem mně, jstále na něho hledím a nevěřícně kroutím hlavou, ve které se mi dere otázka:
„Přírodo, přírodo, jak můžeš dopustit, aby po světě nechodilo jedno, ale hned dvě taková monstra?“
