Panev

Když jsem dnes uklízel to nepřeberné množství věcí, které jsme už se Šárkou stačili nashromáždit v komoře, narazil jsem také na krabici, ve které byla dřevěná soška podivně vyzáblého člověka. Na dotaz, odkud soška pochází, mi Šárka sdělila, že je to dárek od jejího otce. Soška má prý původ v Africe (vypadá podobně, jako ta na obrázku). Od začátku se mi vůbec nelíbila a tak jsem poměrně hlasitě protestoval, když ji Šárka postavila na knihovnu. Domorodou sošku jsem označil za odporné a děs nahánějící dílko. Zatímco Šárka odpoledne usnula, pokračoval jsem i nadále v úklidu a sbíral z podlahy nějaké věci kousek od knihovny. Aniž bych se knihovny jakkoliv dotknul, přistála mi na zádech ona dřevěná soška a to ne zrovna bezbolestně. Ne že bych věřil ve svět tajemných sil, ale přeci jen mám pocit, že s tou soškou není něco v pořádku…