Panev

Zasloužilí Pánevníci si možná ještě pamatují, že jsem loni touhle dobou vylepil na Pánev několik fotek ze svého výletu naslepo na pustý ostrov uprostřed Gabčíkova. Rok se s rokem sešel a postmoderní dovolenou jsem si zopakoval.



Je vidět, že se robinsonáda ve skutečnosti odehrává na dosah civilizaci. Prakticky až na hráz přehrady lze dojet autobusem MHD.



Samotný ostrov je v nejširší části přehrady, přičemž od autobusu to k nejbližšímu místu na břehu trvá hodinu ostré chůze. Ostrov je ve skutečnosti umělý útvar, vytvořený současně se zatopením původních biotopů v dunajském korytě při napouštění přehrady, kde dosud hnízdili vodní ptáci. Na čtyřech hektarech štěrku se během uplynulých dvanácti let začala vytvářet malá verze lužního lesa, kvůli které začali ptáci postupně opouštět i tuto náhradní variantu.



Pro větší přehlednost jsem fotky očísloval podle místa vzniku :-) Pro vodu a kus žvance se jezdilo z přístaviště (1) a (2) na jih ke břehu nebo na sever do Šamorína.





Ještě před začátkem tábora bylo nutné navozit materiál a zásoby. Začali jsme už ve středu 9. srpna, tři dny před příchodem ostrovanů.



Hned jako první věc jsem oběhl místa, která jsem si pamatoval z loňska. I když to není na první pohled vidět, v laguně bylo nečekaně živo - množství nechutných řas, dva páry labutí a několik kachních rodinek s typickým vláčkem mladých. Do tří dnů to labutě i kachny zabalily a na dva týdny se odstěhovaly.



Hlavní pracovní náplň byla zdánlivě značně neekologická, ale o to zábavnější - vršit několikametrové hromady suchého bodláčí, posekané trávy a pokácených stromů a pálit je. Tímto způsobem se do půdy nevrátí živiny v podobě tlejících rostlin a málo náročná tráva získá převahu nad zatím vítězícími bodláky.







... pokračování zítra, ať naráz nezaplácám všechno místo.