Panev

Tuhle jsem zase ve svém archívu něco vyhrabal. Stres a deprese jsou zřejmě inspirující stavy, protože svou první básničku jsem napsal pár dní před maturitou (surrealistickou báseň na téma "dveře", kterou jsem dostal zadanou na písemce z češtiny, nepočítám, protože můj pes by napsal lepší). Vám, kteří už ji znáte, se omlouvám. Zněla nějak takhle (všimněte si zejména rafinované srdeční arytmie v posledním verši):

Já vám na tu maturu
abnormálně kašlu,
takovou mám náturu,
že si hodím mašlu.

Dejte mi ji za dvacet,
to je pěkný číslo,
to se můžu pozvracet
s estetickým pocitem v duši.

Time to live: 23 hodin.

P.S.: Všimli jste si poslední dobou nebývale zvýšené depresívnosti příspěvků na Pánvi?