Panev

Říkali jsme jim kapříci. Rekreanti barvy tvarohu, v lepším případě už růžovějící. Zatímco během dne se pilně grilují na ploché střeše několikapodlažní lodi s kouřovými skly, která zakotvila v luxorském nebo asuánském přístavu, večer vyrážejí pod vedením průvodce nakupovat na místní tržiště. Nemají sebemenší šanci. Při pohledu z výšky to musí být na první pohled patrné. Rej pestrobarevných pokrývek hlav prodavačů čehokoliv se náhle změní, davem projede neviditelný impuls, něco jako signál kolektivního vědomí. Zdánlivě nahodilý pohyb trhovců se stane přísně symetrickým, směřuje k malému houfu kapříků, izolovanému ve strakatém moři zvuků, vůní a barev. Začne jejich ozobávání, podobně jako to dělají malé rybičky mezi šupinami těch velikých v přírodopisných filmech.

Nejstatečnější kapřík skupiny, zpravidla otec rodiny nebo muž středního věku a druhé mízy, který se chce vytáhnout před mladší milenkou, se jme obchodovat. Bohužel stojí zrovna u krámku, který mu jako nejlevnější široko daleko doporučil opodál stojící průvodce. Dalším handicapem je nulová nebo pouze minimální praxe ve smlouvání. Řádově přemrštěnou cenu proto nevědomky srazí jenom nepatrně a nakonec vysolí hromádku dolarů za papyrus vyrobený z banánových šlupek a pomalovaný vodovými barvami. Průběh popravy filmuje jiný kapřík na videokameru, zbytek rybího hejna přihlíží a malí kapříčci se znuděně dloubají v nose. Podle stejného scénáře dojde k návštěvě kavárny, kde už průvodce velkoryse domluví cenu osobně, a případně ještě restaurace. Celou dobu se kolem motá panoptikum mobilních trhovců, kteří si svůj pidikrámek mohou nést s sebou a pravidelně jej strkat do zorného pole rychle slábnoucích kapříků. Po několika hodinách, kdy si v lepším případě stihnou prohlédnout pár vedlejších ulic se stejným koloritem, kapříci s viditelnou úlevou vplují do bezpečí svého akvárka s kouřovými skly. Po návratu doma známým pustí video, na kterém mají celé dobrodružství natočené. Že to ale byla jízda!

Pondělí 27. března 16h, Siwa

Zvedá se vítr a ve vzduchu jsou oblaka jemného písku. Už během dne se nad severem objevila kupovitá oblačnost. Jako drobné varování včera v noci dokonce sprchlo, na střeše hotelu jsem už ale zachytil jenom pár horkých kapek. Každopádně je to jako na zavolanou, ach jo.

Podle toho, co jsme zjistili na místním turistickém úřadě, checkpointy budou na pobřeží z obou stran egyptské části pásu totality. Razítko pro vstup se vydává v Marsa Matrouh a stojí 20 dolarů. Zkusíme proto odbočit už ve vnitrozemí a dát se na západ směrem k hranicím, přímo na sever podél libyjské hranice to prý nepůjde kvůli nášlapným minám. Když to dobře dopadne, přijedeme zítra k As Sallum z jihu a zastavíme v poušti před prvním checkpointem. Noc před zatměním nějak překlepeme a po zatmění zkusíme vstoupit do města, odkud už snad budou všichni odjíždět. Uvidíme. Je to jedna velká improvizace, ale aspoň to bude větší zábava. Žlutá opoce nadšeně souhlasí, prý má nějaké kalhoty z NASA nebo tak něco.

Dnes jsme si zajeli na kolech na západní okraj oázy. Výhled na západ Slunce musí být odtud skvělý, ale ještě lepší by byl ze stolové hory, která se tyčí na západ v poušti někde za okrajem jezera.

Trhají se mraky a ustává vítr. Půjdu si dát sprchu a hurá na koshari.

Pondělí 27. března 21h, Siwa

Začíná to nabírat obrátky. Nad oázou se zvedla písečná bouře, která zahalila okolí a dost komplikuje pobyt venku na ulici. V oáze se prakticky naráz ocitlo hodně cizinců, někteří už dokonce bydlí ve stanech na zahradě hotelu. Ahmed dneska udělá parádní kšeft. Původní klid je ale ten tam. Jestli by to tak mělo pokračovat i dál, je nakonec dobře, že odjíždíme. Mimo sezónu nebo zatmění to ale musí být malý ráj na zemi. Místní jsou usměvaví, nesužují, zkrátka idylka.

Mám sbaleno, začínám být nervózní, ale těším se. Zítra vyrážíme o půl sedmé ráno a bude to stát za to.


Oáza je obklopená minerálními jezery.


Láká to se smočit.


Nevyužitá díra na trhu: restaurace na vrcholku stolové hory, specializující se na drahé párty při západu Slunce.


Písečná bouře, viděná od mého stolu s koshari.


A následný výlet do kopců, větru a jemnému písku navzdory.