Panev

Včera večer jsme v našem pánském budoáru měli zajímavou diskuzi… Co si budeme nalhávat, že? NA KAŽDÉHO muže, který alespoň trochu může, to přijde a potřebuje si tu a tam -- někdo jednou za půl roku, někdo jednou týdně, někdo jednou denně, někdo jednou za hodinu… no, dobře, někdo jednou za půl hodiny, viď Pynokijo, promastit hůlku. V tom okamžiku ale nastává ona Nerudovská otázka: Kam s tím?

No a právě při té příležitosti u nás doma, mezi Kobrou XI a reklamou na prací prášek, vznikla zajímavá rozepře! Použít toaletní mísu, vanu a nebo -- nedej bože -- umyvadlo?

Nebudu vás napínat. Tedy, vlastně budu, protože neprozradím intimní techniky mých spolunocležníků, nicméně vězte, že na tohle téma vznikla velmi poučná, zdrcující a vlastně i velmi ekloidní, krátká, intenzivní debata. Moc jsme to rozebírat nechtěli, jelikož jsem si přál zajímavé sny… Nicméně Pájovo prohlášení: "Já myju jak vanu, tak záchod, a občas i umyvadlo!", moje konstatování: "Fuj, a mě když spadne pasta do umyvadla, tak to rukou všechno utřu" a Davidovo sdělení "A já, proč mám jebáky na prdely" svědčí o lecčem.

PS: Tento příspěvek vynikl už na sklonku roku 2004. Jeho vydání na velectěných stránkách této Kyčle, zdrželo čekání na průlomovou studii zveřejněnou teprve v těchto dnech… Teprve nyní totiž víme, jak jsme na tom…