Panev

Dnes jsem si po obědě v menze, zašel na místní záchod. To, že v kabince někdo vyráběl čokoládový obušek vynechám a zaměřím se na něco jiného, něco víc voňavého. Tím voňavým myslím, barevné válečky, které někdy jsou do mušlí umístěny, aby provoněly místnost a přebily výpary močoviny, které často na záchodech jsou. Tyto válečky voní tak krásně, že jsem měl už několikrát chuť, si jeden z nich z mušle vytáhnout a strčit si ho do pusy. Strčit si ho do pusy a zjistit, jestli chutnají stejně dobře jako voní. Tento silný pocit jsem měl zvlášť tehdy, když jsem měl v sobě pár promile alkoholu. Po návratu ze záchodu jsem pak často s kamarády probíral otázku, kolik by vám museli dát, aby jste to skutečně udělali. Začne se taky vzpomínat na jiné mušle v jiných hospodách. Pamatuju si zvlášť na jednu, o které jsme dlouho debatovali. Byla ucpaná, plná moči, plivanců, vajglů a ještě nějaké příměsy. A opět se objevila otázka, kolik by vám museli dát, kdyby jste tu mušli vypili i s těma vajglama a vším možným. Už si vážně nevzpomínám jaké cifry padaly, ale bylo to určitě nad 100 000Kč. A tak si říkám, co je vlastně člověk schopen pro pár špinavých zlaťáků udělat..., no asi hodně.