Panev

Bude mi třicet let, ale vypadám mladší. Jsem u sebe s mnoha věcmi nespokojen. Například, že jsem ještě takříkajíc "nepoznal ženu", nebo že mám nízkou mzdu, nebo třeba i to, že kdyby mi rodiče nekoupili garsonku, nikdy na byt neušetřím.
Můj problém tkví v tom, že kdysi jsem byl s psychickými problémy (konkrétně sebetrestání) u psychologa a ten mi poradil, abych sebe ztotožnil s nějakou hračkou a sebe opravdového pak měl radši.
Koupil jsem si ve slevě takového hadrového šášu a už jsou to tři roky - a přestože rada psychologa pořád dobře funguje - něco se mi přestává líbit. Dříve jsem do šáši jen občas tak ledabyle plácl, když jsem se na sebe zlobil, ale postupem doby jej vnímal čím dál víc jako živou bytost. Dnes už čím dál častěji hledám záminku abych šášu trestal. Obřadně si ho přehnu přes koleno, a jelikož mu šlo odpárat přichycení kalhot, stáhnu mu je a plácám jej na holý zadek rukou, nebo vařečkou. Do toho napodobuji šášův pláč.
Když šášu trestám, cítím velké uspokojení. Často však u toho, hlavně poslední dobou, cítím šimrání v podbřišku a dostavuje se i erekce. Proto se obávám, jestli mi šáša nesupluje i ženu a celkově jsem ze všeho rozpačitý.
Pokud máte někdo podobný vztah se svým šášou nebo čímkoliv podobným, nebo mi máte co poradit, či se vyjádřit, tak si to prosím nenechávejte pro sebe.
Děkuji.