Panev

Využili jsme dne pracovního volna a ve čtvrtek 27.10. jsme vyrazili s partou lidí vlakem směr Slovensko. Naše putování bylo poněkud strastiplné, páč stejný nápad měla kupodivu asi polovina naší republiky. Byli jsme rádi, když jsme se vůbec nacpali do vlaku a cestovali v uličce u záchodků. Večer jsme dojeli do Rožumberoku, posilnili se borovičkou a jeli dál autobusem do Liptovské Lužné, kde jsme přečkali noc v apartmánu asi za 225 korun českých na osobu a brzy ráno se vydali po žluté nahoru na hřeben...Z mračen se vynořila hora, nebo spíš "sopka"? ...
Asi po 2 hodinách stoupání se nám odkryly hory ve své plné kráse. Inverze vykouzlila malebnou krajinu... V pozadí je Malá Fatra, úplně vpravo Velký Rozsutec.

Všude v okolí byli správně promrzlé brusinky, přesně tak jak to má být, aby nebyly hořké...

Díky obrovské tlakové výši, která se držela po dlouhých 5 dní nad střední Evropou, jsme měli opravdu vysněné počasí... a tráva získávala od slunce nádhernou zlatavou barvu...

Hřebenovka je opravdu nenáročná, zvládne ji každý... vpravo ukázka infračervené fotografie, krajina tím získá zimní nádech..

Výhledy byly monumentální, vlevo v pozadí vylézají Vysoké Tatry.
Noční foto oblohy, určitě poznáte Plejády...

Rána byla opravdu kouzelná...
Na hřebeni se teplota přes den pohybovala okolo patnácti stupňů, v údolích se však díky inverzi udržoval mrazivý noční vzduch a vykouzlil jinovatkou pokryté louky...

Cesta v neděli zpět do vlasti byla podobná cestě na Slovensko, a tak jsme neváhali a masňácky zakoupili ve vlaku 1. třídu, neboť bychom se nevešli ani k těm záchodkům..Ve Valašském Meziříčí museli připojit několik vagónů, aby se do vlaku vlezly všechny ty davy cestovatelů a studentů...
Kdo neviděl Nízké Tatry, tak přišel o hodně a proto neváhejte a až bude zase nějaký ten svátek, vydejte se ně, určitě to bude stát za to.
PS: Omlouvám se, jestli jsem zabrala na Pánvi hodně místa, zatím nemám vlastní stránky, kam bych mohla fotky umístit...