Panev

Terry Jones (* 1942, Colwyn Bay, Wales)

Nejmenší Python, i když šíří svého záběru ostatní členy skupiny převyšoval o dvě hlavy. George Perry, publicista se zájmem o pythonovskou tvorbu, k tomu poznamenal: "Zjistíte, že se s ním můžete zasvěceně bavit o fosilních palivech, medvídkovi Rupertovi (kreslená pohádková postava z dvacátých let minulého století), žoldnéřích ve středověké Evropě nebo moderní Číně. V tom okamžiku propadnete depresi z jeho vědomostí."

Dlužno dodat, že toho Terry Jones nezneužíval, spíše naopak. Na obrazovce rozhodně nijak nevyčníval a dnes narozdíl od Johna Cleese nepatří mezi tváře, které si při vyslovení jména Monty Python vybavíte jako první. Ve skupině plnil funkci loajálního požárníka, který hasil konflikty a celou sebranku držel pohromadě. Ztvárňoval uhlazené gentlemany (video, DivX 6, 40.3 MB), často s nějakým exotickým přízvukem nebo vadou řeči. Vzhledem k tomu, že měl odjakživa problémy vyslovovat "r", tak mu podobné výstřelky sedly jako ulité. Jeho oblíbenou postavou ale byla neupravená, zakřiknutá žena středního věku odněkud z anglického maloměsta. Přestože se takové role občas zhostil snad každý z Pythonů, právě Jonesovy kreace se staly jeho vizitkou. Sám byl přitom tmavý typ, který obtížně maskoval šedavý odstín čerstvě oholené tváře. U postav řekněme poněkud drsnějších dam (video, 36.1 MB) to ale bylo spíše přínosem.

Jonesovým autorským partnerem byl Michael Palin, mimochodem druhý nejmenší Python, se kterým se potkali během studií na Oxfordu. "Když jsme se seznámili, byl už na Oxfordu docela známá figurka. Obvykle nosil úžasný tmavohnědý plášt a byl opálený a snědý, ne takový růžovoučký jako já," vzpomíná Palin.

Přestože BBC v polovině čtvrté série ukončila Létající cirkus kvůli stále klesající sledovanosti a skupina se tak prakticky rozpadla, v následujících letech vzniklo několik samostatných celovečerních filmů, které měly přinejmenším srovnatelný ohlas jako samotný seriál. Jones se podílel na režii hned toho prvního, Monty Python and the Holy Grail, kdy se střídal za kamerou s Terry Gilliamem.

Po skončení demolice artušovské legendy se Jones ujal režie ještě dalších dvou filmů, Monty Python’s Life of Brian a Monty Python’s The Meaning of Life, který byl zároveň posledním společným počinem skupiny. Od té chvíle se už Pythoni setkávali u různých projektů pouze sporadicky a nikdy v plné sestavě. Smyl života reprezentoval britskou tvorbu na festivalu v Cannes. Režisér už na letišti ve Francii hýřil optimismem a prohlašoval, že Pythoni podplatili porotu, a proto mají vítězství v kapse. Film nakonec nezískal hlavní Zlatou palmu, ale "pouze" Special Grand Jury Prize. Jones si pro vyhlášení navlékl kabát s nápisem "JEZTE VÍCE VEPŘOVÉHO" a v děkovné řeči suše podotkl, že si za to porota může sama. Peníze prý byly nachystány v koupelně za umyvadlem.

V následujícím období Terry Jones vytvořil například scénář k filmu The Labyrinth, ve kterém hrál jednu z hlavních rolí David Bowie a druhá znamenala průlom pro tehdy šestnáctiletou Jennifer Lynn Connelly, dnes uzvávanou herečku (např. House of Sand and Fog).

Kromě scénářů napsal několik knih o středověké historii a neopustil ani filmovou režii. Za zmínku stojí především dva filmy: Erik the Viking a Personal Services. První film původně napsal jako pohádku pro svého malého syna, druhý se zařadil mezi čtyři filmy, které kdy byly zakázány v Irsku. Vzhledem k tomu, že dalšími dvěma byly Život Briana a Smysl života, tak je dnes Terry Jones podepsaný pod třemi čtvrtinami produkce, kterou nepřekousla irská náboženská cenzura. Slušný výkon.

Vyhraněné postoje ho neopustily dodnes, v poslední době je podepsaný pod sérií politických komentářů zejména na stránkách listu The Guardian.

Sedmou epizodu pustila BBC do éteru 30. listopadu 1969 s názvem Oh, You're No Fun Anymore. Tato epizoda je bohužel hodně kompaktní a prakticky celou dobu se zde odehrává jeden příběh. Bylo proto těžké najít pasáž, která obstojí samostatně. Volba nakonec padla na Science Fiction Sketch, konkrétně na jeho část Scientist and his assistant (video, 25.8 MB). Je sladká, že? :-) Osmá epizoda Full Frontal Nudity se objevila na obrazovkách 7. prosince 1969 a zde stojí za vidění Army protection racket (video, 29.8 MB) kvůli postavám Luigiho a Dina Vercoti. Luigi Vercoti se posléze objevil i v dalších dílech. Zlatým hřebem osmé epizody je ovšem jeden z nejslavnějších pythonovských skečů vůbec, Dead Parrot (video, 37.6 MB). "Palindrom" ale není opačně přečtený výraz, nýbrž slovo, které zní stejně při čtení tam i zpět :-)