Panev

Už dlouho jsem chtěl zajít do rockového klubu Brooklyn nedaleko vlakového nádraží v Brně. Až tento pátek se skloubila chuť s časem, takže jsem se mohl společně s Markétou a Aplem ocitnou před vchodem do rokáče. První překážku v podobě zavřené mříže jsme zdárně překonali, zazvoněním na zvonek. Bylo těsně po půl desáté a nebýt nahlas puštěné hudby v podání skupiny Testament, tak by bylo v klubu ticho. K mému přkvapení tam bylo docela prázdno. Jen vedle u stolu seděl týpek s metalovým tričkem na sobě a popíjel nějkou limonádu. Dle toho jak se nepřítomně díval, byla asi něčím říznutá. U dalšího stolu seděli dva borci s holkou, evidentně milující rockovou hudbu, alespoň její ošacení a vůbec vzhled tomu tak napovídal. Nicméně jsme se usadili, objednali pití a začali po sobě křičet, abychom se slyšeli. Po chvíli mi začal zvonit telefon. Puntík. Když jsme se domlouvali na večer, ještě nevěděl zda dorazí, že prý se ozve. A teď se ozýval. A sakra pomyslel jsem si. Tady se mu líbit nebude, zvlášť když na velkopološné obrazovce drtili své nástroje Slayer. Nicméně jsem telefon zvedl, ale šlo hovno slyšet a stejně vypadl signál, tak jsem mu esemeskou oznámil, že se v Brooklynu skutečně nacházíme. Po pěti minutách dorazil. Hlasitá a metlošská hudba mu evidentně nevadila, bo se usmíval a šel si hned objednat pivo. A tak jsme tam seděli, řvali po sobě a občas se dívali na plátno. No a pak to pomalu začlo.
Holka co seděla u stolu s těma dvouma klukama, vyplula na parket a žačala se tam vlnit, což zaujalo všechny u našeho stolu. Musím říct, že jí to fakt seklo, vysoká, dlouhé vlnité vlasy, tmavé uhrančivé oči, žádná vychrtlina, prostě pořádný kus ženské. K ní se pak přidali další dvě holky, vzrůstu asi metr padesát, ne příliš atraktivní, takže to vypadalo, jako kdyby mezi odpadky vyrostla růže. Tak jsme ji tam všichni pozorovali a navzájem si říkali, že je kurva fakt dobrá. Zvlášť po jejích elegantních výkopech (výkopy byly mířeny přesně tím správným směrem, bohužel toho využil pouze Apl, který jako jediný z nás postřehl, že kalhotky na sobě opravdu má a jsou barvy šedé). Nicméně se blížila půlnoc a Puntík nám oznamoval, že pomaže domů. Že se ještě vymočí a povalí. Nicmnéně při jeho návratu ze záchodu ho uhranula hudba, ale hlavně vlnící se tanečnice. A tak já, Markéta a Apl, jsme jen žasli nad tím, jak Puntík vplul na parket a začal se tam kroutit. Další šok přišel v okamžiku, kdy ta borka zaujmula pozici hned těsně za Puntíkem a začala se vlnit a otírat svými ňadry o jeho záda. V tu chvíli mi bylo jasné, že půlnočním rozjezdem Puntík neodjede, což potvrdil i sám Puntík když, se vrátil ke stolu a řekl: "Nikam nejedu!" a šel si objednat další pivo. A tak jsme začali probírat nově nastálou situaci. Další velký okamžik pana doktora přišel, když se ozvaly pomalé tóny skupiny Aerosmith. Ploužák! Puntík téměř exnul další pivo a suše řekl: "Jdu na to!". Na parketu se totiž sama vlnila naše stará známá. Putník zaujmul klasickou taneční polohu při ploužáku (ruce na prdeli) a dál se dělo asi toto:

10 sekunda: Puntík boří hlavu k jejímu krku
15 sekunda: stále je přisátý ke krku
25 sekunda: Puntík se začíná libát s naší krasavicí
30 sekunda: stále se líbají
45 seknuda: Puntíkovy ruce jezdí po stehnech nahoru a dolů
55 sekunda: Putníkovy ruce jezdí pod sukní po jejím zadku nahoru a dolů
1 minuta: líbaní se opakuje
1 min. a 45 sekunda: borka boří hlavu k Puntíkovi
2 minuta: Puntík za neustálého zkoumání jejich stehen a zadnice boří hlavu opět k jejímu krku

Vše se celé opakovalo až do konce písničky. Pak Puntík došel ke stolu, objednal si další pivo, zapálil cigaretu a nasadil výraz, který říkal: normálka, klídek a pohoda. Další pivo v něm skončilo ani jsem nevěděl jak. Jo, jo, začalo tam být trochu horko, že pane doktore. Bohužel to už neviděl Apl, který šel domů v jednu hodinu. Musím říct, když před druhou naše tanečnice v doprovodu dvou borců, se kterýma celou dobu seděla u stolu, odcházela, tak mi to bylo docela líto. Puntíkovi určitě taky. Tanečnice se při odchodu mírně naklonila k Putníkovi, zamávala a něžně řekla: "ahoj". Zábava u Puntíka klesla na bod mrazu a během pěti minut vypadl. Já jsem s Markétou opustil klub ve tři. Stejně už zavírali.No a tak nějak jsme se bavili v pátek večer.