Panev

Bydlím teď přes léto na strahovských kolejích, a jelikož je Strahov na kopci, je odtud moc pěkný výhled dolů na město. A ten nejlepší výhled je shodou okolností z pánských záchodů (mimochodem, ten výhled je to jediné, co je na zdejším sociálním zařízení pozitivní). Když říkám pánský, myslím tím to, že je na dveřích panáček a uvnitř pisoáry. Neznamená to ovšem, že by jej navštěvovali pouze pánové. Záchody i umývárky se sprchami jsou tu navzdory označení jaksi unisex: slečnám přítomnost pisoárů nijak nebrání v návštěvách protilehlých kabinek, a stejně tak mne poprvé trochu překvapilo, když během mé očisty ve sprchovém koutě dorazila do umývárky holka a začla si čistit zuby. Jasně, byl jsem za závěsem, takže o nic nešlo, ale byl jsem docela rád, že jsem si oblečení pověsil hned vedle sprchy a ne na protější straně místnosti. Slečny to mají promyšlené: dorazí do umývárky jen v županu, zatáhnou závěs, a uvnitř župan jednoduše odloží. Nutno podotknout, že závěsy jsou na kolejní poměry velmi zachovalé, takže to skutečně nezavání exhibicionismem. Holky prostě ušetří cestu na druhý konec dlouhé chodby, a navíc jsou prý naše "pánské" sprchy v méně havarijním stavu než ty jejich.

Abych se ale vrátil k tématu: panoráma, které se člověku nabízí během konání potřeby, je čas od času opravdu pěkné. Jako třeba včera brzo ráno:

Z ranních mlh se tajemně vynořovaly mysticky temné věže vyšehradského chrámu sv. Petra a Pavla. Zkrátka, má to něco do sebe, bydlet na kopci.