Panev

Předejděme vzájemným urážkám co se týče brněnských či pražských
komplexů. Ukažme, že i Brňáci si ze sebe dokáží dělat prdel.
Dejme tomu, že jsem běžný obyvatel Brna. Žiji tu od narození.
Moje matka je Slovenka, otec původně z Prahy. Kdo je víc
brněnštější než já? Takže co na sebe práskne běžný Brňák?

1) Brňák je hrdý, že všechny historické památky svého města
dokáže oběhnout za tři hodiny a stojí ho to dohromady padesát
korun.

2) Brňák ví, že cena desetistupňového piva v běžných restauracích
včetně centra nepřesahuje hranici 16 Kč a všechny nápisy jsou
jednojazyčné - tudíž české. Prská, když cena poledního menu
přesahuje padesátikorunu.

3) Brňák cizince toleruje, i když je nevyhledává a protože mu nic
nepřinášejí, nijak se před nimi neponižuje ani je neodírá.
Nejraději má Araby a Turky z pouličních směnáren.

4) Brňák miluje, že ať už se z centra rozeběhne na jakoukoliv
stranu, vběhne do lesa či na pole dříve než mu dojde dech.

5) Brňák pravidelně chodí na utkání svého oblíbeného fotbalového
mužstva, i když už 20 let nedokázalo nic kloudného vyhrát. Když
dost mrzne a je led, zajde si solidárně i do Ronda na Kometu.

6) Brňák je hrdý že mluví normální češtinou. Nic nenatahuje, nic
nezasekává. Používá deset slov, které nejsou známé zbytku
republiky a
který je díky tomu pokládá za hantec. Brňák považuje každého, kdo
hovoří pouze uměle vytvořeným, nesrozumitelným hantecem, za
mimozemšťana a idiota.

7) Brňák se těší z toho, že může cestovat na povrchu, protože zná
pouze padesátimetrový podchod pod Hlavním nádražím a i ten se dá
obejít. Když už zatouží po podzemí plném vody, navštíví nedaleký
Moravský Kras, Kde nenajde průvan a koleje, ale pramičky a
krápníky.

8) Brňák ví, že když je v Brně hlásí dopravní špičku, jsou ucpány
ulice Milady Horákové, Koliště, Pekařská, Husova, Cejl a
výpadovka na Prahu. Samotné centrum je díky své velikosti ucpané
pokaždé, když do něj vjedou více jak dvě auta zásobování.

9) Brňák zná všechny zábavní podniky ve městě jménem a ví přesně
kde leží. Jediný zádrhel tkví v tom, že personál těchto podniků
zná jménem také jeho.

10) Brňák se těší na každoročně pořádanou Velkou cenu silničních
motocyklů. Sám ovšem stojí za plotem, protože nemá na vstupenku a
kysele hledí na fronty před veřejnými domy.

11) Brňák je oprávněně přesvědčen, že se v jeho rodném městě
nachází jediné opravdu použitelné výstaviště v České republice.
Proto nikam nejezdí a čeká až mu nové trendy ukáží ostatní na
BVV. Sám má ovšem jen povrchní přehled o tom, která akce na
veletrhu zrovna probíhá.

12) Brňák trpí panickou hrůzou z jedinců pilotující auta s
vyškovskou poznávací značkou. Toto malé moravské město se dvěmi
světelnými křižovatkami produkuje řidiče neschopné řešit
elementární dopravní
situace a způsobující dramatické řetězové havárie i při pojíždění
na parkovišti.

13) Brňák celý večer zasvěceně hovoří o skvělé úrovni brněnského
vysokého školství, aby se druhý vztekal až k pláči, že ho nevzali
na Karlovu univerzitu.

14) Brňák si pochvaluje možnosti koupání ve svém městě a nikdy
neopomene zdůraznit úžasné vyžití u brněnské přehrady i když ví,
že voda v ní dokáže během několika minut zničit kovový trup
tamního výletního parníku.

15) Brňák má pocit, že žije ve velmi pěkném městě. Proto na
všechny ostatní plive špínu a když se vrací po D1 domů, tváří se,
že bohunické paneláky neexistují.

16) Brňák ví, že jeho město se rozhodně nevyznačuje anonymitou.
Ať se vyhýbá komu chce a jak chce, dříve či později na sebe
narazí na České. Je to pozitivní jev pokud na dotyčného ztratil
číslo a negativní v případě, že mu před časem odloudil manželku.