Panev

Vím, že fotit v galeriích, kostelech a muzeích je těžké, ale jak moc je to těžké, jsem se přesvědčil až dnes… Jirka mě poprosil, abych mu vyfotil v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí v Praze hrob Tychona Brahe. Problém je v tom, že kostel je otevřen pouze v šest večer před mší. Kupodivu po vstupu do kostela do mě ani neudeřil blesk, ani jsem se nevznítil a dokonce na mě ani nic nespadlo… Vědom si toho, že bude zakázáno fotografovat, vkradl jsem se před mší do kostela, ve snaze hrobku tajně vyfotit.

První problém byl v tom, že hrobka byla za menším kovovým plůtkem a stály před ní dva zvony. Budiž, řekl jsem si, nějak to prostě vyfotím. Jak se ukázalo, v tmavém kostele fotit bez blesku prostě nejde. Bohužel s bleskem bych na sebe zase upozornil, stále kolem procházející členy církve a tak jsem se prostě rozhodnul, že se na focení zeptám. První na ráně byla mladá dvojice, kluk a holka, která vyšla z bočních dveří vedle oltáře. Fotku si prý musím domluvit s panem farářem po mši. Když jsem se slušně pozeptal, v kolik že mše končí, bylo mi suše sděleno, ať si na ni zajdu, že uvidím… (asi snaha o to, abych trávil v bohulibém prostředí více času nebo co…).

V druhém pokusu jsem se nejspíše trefil na zatím neustrojeného faráře v civilu. I on komentoval velmi suše. Hned na začátku mě uzemnil, že se v kostele nežvýká (pan farář asi nežvýká, ale mám pocit, že v kostele přinejmenším polyká… To se asi může… A asi i dýchat…). Hned vzápětí dodal, že fotografovat nesmím, protože na hrobku jsou autorská práva neb je majetkem kostela a tedy i církve, takže mi poskytne kontakt na místa, kde mohu žádat o povolení hrobku vyfotit… Samozřejmě, že jsem se na focení vybodnul stejně tak jako na celý kostel i mši. Přežvykuje, jsem odkráčel z kostela pryč, rozjímajíce o tom, proč jen se církev musí chovat tak nesmyslně…