Panev

Olezlé nádraží v Brně-Králově poli, kde se touhle dobou povalují akorát olezlí houmlesáci vypadávající z místní zplesnivé putyky, vypadá naprosto BIZARDNĚ! V hale se tísní kolem tisícovky lidí od 17 až po smrt, kteří čekají na příjezd speciálního vlaku Brno - tma uprostřed lesů někde směrem na Tišnov...

střih

Sportovní areál Rosnička v Židenicích, někde pod hvězdárnou... V hledišti stojí asi dvě stě lidí na značkách, podle vykřikovaných povelů, hrají si na analogický displej... Každý má bílý nebo černý papír, dohromady vytvářejí tři nápisy: hvězdárna, jelínkova-schody, sjezdovka...

střih

Běžím pro první indicii... Zneužívám svých kontaktů, volám Pájovi na hvězdárnu, ten před barákem nalézá „divný“ inzerát... Hledám dlouhosrstého jezevčíka slyšícího na jméno Dony, který se ztratil 11. 11. 04 v 15:00. Vojte na číslo 606 XX YY ZZ. Věřím, že je to klíč k šifře, vytáčím číslo a poslouchám bezradného majitele ztraceného pejska.

střih

Na setmělé sjezdovce ve Willsonově lese (šířka 100 metrů, délka 500 metrů, zcela zarostlá) se pohybuje zhruba 200 až tři sta lidí... Na pozadí nádherně osvětleného Brna systematicky prohledávají pozemek a snaží se na něm nalézt papírek o velikosti formátu A6. Osvětlení všemi možnými i nemožnými baterkami je BIZARDNĚ nádherné! Až bude teplo, půjdu se sem večer někdy posadit...

střih

Sedíme v hospodě Na Pijavě a snažíme se ve zcela nesmyslném bludišti spatřit ulici, kde máme kdekoli v Brně hledat „dětské hřiště“.

Mám to! Vykřikuju. Co když je to takový ten 3D obrázek? Třeba o to bludiště ani nejde... Zírám do papíru, vidím kouli nebo vejce... Jo, to bude Oblá... Jenže na Oblé rozhodně žádné hřiště není...

Zuřivě vybarvujeme všechny průchozí a nakonec i neprůchozí chodby... Zůstává nám nápis Voříškova... Půl tisícovky lidí ihned obsazuje všechny spoje jedoucí do Kohoutovic... Hromadná doprava málem kolabuje, narvané autobusy jednoduše nezastavují na zastávkách, řidiči se snaží uniknout před bizardním davem...

střih

Jsme na Mendláku a řešíme následující šifru číslo čtyři... P - Honorace - Litráž - Shánčlivost - Smůla - Cynik - Čut - Zaměstnaný - Kosatec - Legrace - Tvůrce - Kontrola - Eritrejec - Síto - Jakost - Útočiště - Chladnička - Báj - Zdání - Rola - Fráze

střih

Čtyřkou jsme skončili. Máme však lístek na speciální vlak, jedeme tedy na shromaždiště do Králova pole. V šestce sleduju šílené figurky, co nás následují. Klon mladého Einsteina a střihorukého Edwarda má na hlavě čelovku, stojí opřený na konci šaliny, neustále přepisuje nejrůznější čísla, něco si brblá... Tento den v Brně nic neobvyklého.

střih

Ve 23.20 skutečně přijíždí mimořádný vlak o osmi vagonech. Nastupuje do něj tisíc lidí(!!!), kteří se po půl hodině ocitají asi 30 kilometrů za Brnem, v tišnovských lesích u Dolních Louček. Začíná mrholit... Nemám s sebou čepici, rukavice ani žádné spodní prádlo...

střih

Ve dvojicích jdeme buď na šílený krpál Pasník a nebo na jakousi odbočku žluté turistické značky. Cestou obdivujeme dva pomníčky sebevrahům pod zdejším železničním mostem.

střih

Ve dvě ráno máme obě části komplikované šifry číslo devět. Kolem postávají hloučky dalších zoufalců... Někteří mají s sebou stan, většina spacáky. My nic.

střih

Ve čtyři ráno stojíme stále na stejném místě, nemáme ani náznak devátého řešení. Ty blbý básničky se mi prokopírovaly až někam za sítnici...

střih

V pět ráno to vzdáváme. Chvíli sledujeme zřejmě úspěšnější týmy, pak se rozhodujeme jít jejich směrem pěšky do Tišnova, kolem vrcholu Písník.

střih

Na obzoru vidíme kopec „kota 590,4“, kde se evidentně nachází další indicie. Po lese totiž pobíhají desítky bludiček a marně se snaží najít další drobný papírek.

střih

Sereme na hru, jdeme do Tišnova. Hele, co kdyby tady za tím křížkem byla indicie, prohlašuji jen tak mimoděk a nalézám čirou náhodou další šifru. Jde o soustavu budíků, které nám po pěti minutách luštění prozrazují heslo „orlí hnízdo“. Tedy, prozradily jen „orlí“. Na druhé slovo jsem vsadil levou varli… Naštěstí mi zůstalo.

střih

Potkáváme trosky... skutečné trosky... Hele, kluci, jak jste na tom? Pořád ještě řešíte „devítku“? Ptají se jedny tepláky s výrazem dlouholetého narkomana...

střih

Je šest hodin a my řešíme další postupový klíč – Rosettskou desku. Náš vůdce se dostává do šíleného tranzu a během třiceti sekund z naprosto chaotické změti jakýchsi obrázků vytváří rozvitou, snad třicetislovnou větu. Mezitím se rozednělo.

střih

Mám vlka. Mám VLKA JAK PRASE!. Nebo prase jako vlka? Sotva jdu. Ztratil jsem pojem o čase i prostoru. Vůbec se neorientuju v terénu. Nechápu, proč jdeme doprava, když je podle mých představ Tišnov právě na opačnou stranu...

střih

Je půl osmé ráno. Za deset hodin mám ve velkém planetáriu pořad. Snědl jsem jednu tatranku, vypil dva litry kofoly, dva panáky slivky na zahřátí... Jsme na nějakém zasraném kopci, kde mají pomník dva skauti, kurva proč zrovna tady, v ruce máme před předposlední šifru... Osm okének s vodorovnými, svislými proužky, mřížkou. Nápovědou má být ... čtvereček s vodorovnými čárkami plus čtvereček se svislými čárkami rovná se mřížka. Jo, to bude jednoduchý, to se jednoduše vyplní...

střih

Je půl deváté. Jdeme rezignovaně po žluté směrem k Tišnovu. Vlk se zakousl tak brutálně, že mám mezi půlkami šmirglový papír hrubosti 50. Na palci u levé nohy se mi udělal puchejř. Nemůžeme mluvit, jen tak blábolíme. Na šifru jsme nepřišli, chceme domů... V nohách máme třicet kilometrů mezi opuštěnými lesy za Tišnovem... Později zjišťujeme, že průměrná doba luštění třináctky byla 5 hodin...

střih

9:10. Na nádraží potkáváme jinou skupinu. Čtyři hodiny řešili devítku, pak to vzdali. Ještě, že nám do Brna jede rychlík.

střih

Projíždíme kolem cíle. Kromě organizátorů tam zřejmě nikdo jiný není.

střih

Je půl jedenácté, vylézám ze sprchy. Nemůžu chodit, ať žije Canesten. Volá mi Aleš Dvořáček. Poradili jste si s tou třináckou? My už ji tady dvě hodiny luštíme... Je kurevsky těžká... Směji se...

střih

Je poledne. Sedím na hvězdárně, piju třetí Semtex a druhou kávu. Musím si alespoň na chvíli lehnout. Opuchl mi obličej, rty jsem si vypůjčil od Micka Jaggera. Pája říká, že je mám červené, jako kdybych používal rtěnku. Na tvářím mám vyskákaly rudé skvrny...

střih

Po dvou a půl hodinách vstávám. Nemůžu už ležet. Nemůžu sedět, ale přesto na PC vytvářím tento příspěvek. Klepu se. Mám tik v pravém oku.

střih

Šuli, šuli, šuli, brcíííííííííííííííííííí. Ať žije TMOU6.

Fotografoval Pavel Karas