Panev

Když jsem po jedenácté hodině večerní nebo noční, jak chcete, stál na zastávce a čekal na tramvaj č.4, přijela na protější stranu tramvaj, v jejíž zadní části stál chlápek. Určitě jste někdy sledovali mouchu jak si čistí křídla, nebo kočku jak si tlapkama přejíždí přes hlavu, aby na sobě spáchala trochu té očistné kůry. Ten člověk dělal přesně to samé. Stál tam pod tramvajouvou zářivkou a dělal na sobě očistu. Kdyby jste si odmysleli to oblečení a to místo, tak by jste řekli, že je buď ve vaně a pořádně se mydlí a nebo, že je někde na Playa de las Teresitas a maže se opalovacím krémem. Jezdil si rukama nejdřív po hlavě, jako by si drhnul tu trochu vlasů co na hlavě měl, pak si drhnul ruky, sjel do podpaždí, prsa, břicho a to všechno zoopakoval tak třikrát. Pak vytáhl z kapsy kapesník a začal kapesníkem otírat aktovku, která doposud ležela na sedátku. Od držátka až po skobičky, pročistil každé zákoutí aktovky. Přihlížel jsem tomuto bizarnímu očistnému procesu několik minut a říkal si, sakra, tenhle chlápek má asi nějaký problém. Když jsem odjížděl tramvají č.4 směrem k domovu, sledoval jsem, že započal opět čistící proces na sobě samém.