– 21.10.04 –
Podzim v Brně
Tak jak to už určitě většina z vás ví, stal jsem se více-méně studentem MU v Brně. Jelikož mi nebyla přidělena kolej (dali přednost studentům ze zahraničí), tak bydlím u strýce ve Veverské Bitýšce. Má to svá pro a proti, ale už jsem si zvykl.
Kromě toho, že prožívám stresové pocity v posluchárnách, kde se na mě valí informace a pojmy jako determinanty matic apod., tak brzo ráno vstávám a dojíždím autobusem do Brna. Je to skutečně zajímavé, kdy se ráno někteří vydávají do školy a jiní se z místních restauračních zařízení vracejí do Brna. Jednou nastoupily tři takoví a jeden z nich se sotva držel na nohou, druhý jej přidržoval a třetí tomu nejvíce opilému říkal: "Já tě miluju ty bobku zlatej". Vše bylo v pohodě, kdy se autobus rozjel a cestovatelé začali padat...
Ten co byl na tom nejhůře se svalil na zem a zakutálel se do místa k dveřnímu prostoru na schůdky kde vesele odpočíval. Po příjezdu do Brna se ze dveří vykulhal ven a já jsem šel na tramvaj. V tramvaji stála vedle mě jedna duchna, která se při jedné prudké zatáčce otočila kolem madla a svalila se na sedadlo...Pak už jsem dorazil na fakultu.
Po obědě jsem se rozhodl vrátit do Ostravy, kdy jsem dorazil na nádraží v 16:32 a vlak jel 16:40. Bylo tam celkem dost lidí, ale na řadu jsem se dostal včas (16:36).Prodavačka si dala pauzu, zrovna,když jsem přistoupil na řadu. Takže mi ujel. Čekal jsem na nádraží a chtěl si dát jedno pivo. Příju a řeknu: "Jedno", a on na mě: "Je ti 18?", tak vezmu a vytáhnu občanku a on na to: "To není pravá, to je falešná." Prostě mi připadalo, jako by nikdy neviděl občanský průkaz. Tak zkusím ISIC: "To sis doma vyrobil?" Myslel jsem si, že si dělá srandu, ale on to myslel smrtelně vážně. Pak mi ho nakonec dal. Cestou na vlak mě zastavila jedna romka a chtěla po mě, ať si od ní koupím hodinky, na nástupišti křičely mladé kožešinky, které se tahaly o silonovou tašku a já jsem byl nakonec i docela rád, že jsem byl zpět v Ostravě.
komentáře:
Okomentovat
