Panev

Určitě to znáte. Jak to tak už v životě chodí, některé události nejsou v časovém harmonogramu našeho bytí rozprostřeny rovnoměrně. Někdy se nestávají vůbec, někdy se s nimi roztrhne pytel. Teorie chaosu fungující v praxi. Tak to alespoň vnímám já. Dlouho nic, žádná individua, samí jakžtakž normální lidé. A pak...nestačíte se divit. Ať už jde o naprosto šílené zákazníky v obchodě kde pracuji, šílená babička ve vlaku s obrovskýma, vykulenýma a uhrančivýma očima a přiblbým úsměvem, neustále se na vás smějící, pomrkávající a snažící se za každou cenu s vámi navázat kontakt, co na tom že si vás deset minut prohlíží od paty až ke konečkům vlasů. Měla jsem strach. V hlavě se mi honily různé děsivé myšlenky o jejím sexualním zdraví a nemohla jsem se dočkat až vystoupím. Co teprve ta šílená rodinka, co jsem ji pozorovala asi deset minut při čekání na autobus. To se ani nedá popsat, to byste museli vidět. Dohromady bych IQ čtyřčlenné rodiny typla tak na sto. Teď si myslíte, že přeháním a zveličuju, že jsem zlá, že takto pomlouvám lidi které ani neznám. Možná. Ale kdybyste měli lehce melancholickou náladu, a to všechno zažili tak hned po sobě a v tom pořadí co já, Bůh ví co by se vám honilo hlavou. Měla jsem najednou pocit, že tyto existence nejsou zase až tak vyjímečné. Že ve skutečnosti je jich možná i převaha. A byla jsem vděčná, že mám tolik "normálních" přátel, že jsem měla to štěstí a narazila na ně a od té doby už je mám a teď si jich budu vážit ještě víc a jen tak je nepustím :).
No a nakonec jsem byla poctěna scénkou v tramvaji, nad kterou se dalo opravdu jen pousmát. Děsila jsem se okamžiku, kdy (jestli) budu mít dceru v pubertě...
Tři slečny kolem čtrnácti: "Viděli ste ty tři borce? No tyhle typy mě teda fakt neberou. Ten jeden byl podobnej Michalovi, hele, co tys s ním měla? Viděla jsem vás..Ále nic. Jenom jsme se cucaly před školou. Tak to máš tak, to vyplyne ze situace. Když se loučíš s klukem..ty s ním chodíš???!! Ále co blbneš! To víš, že ne. A víte o tom, že Lucka už není panna? Ale ode mě to nevíte. A co s Radkem, co všechno už jste spolu dělali? No všechno možný, až na ty zakázaný věci. A co jsou zakázaný věci? Už jste penetrovali? (nechápající výraz dotázané) Ty nevíš co to je?? To ste se jako ještě neučili,jo? (poučující tón a smích)" ...a tom všem se bavily dost nahlas v přeplněné tramvaji, takže tohle pobavení zažilo asi ještě minimálně třicet lidí v mém okolí.( Těsně před tím, než se spolu začaly bavit, se jedna z nich pořádně rozhlížela, jestli není v tramvaji její máma, prý by mohla jet zrovna z práce..) Na čtyřiadvacet hodin až moc událostí. Nu, a teď je zase klid. Doufám, že jsem si to vybrala na hodně dlouho dopředu. Přeji vám hezký den bez individuí..