Panev

Včera jsme se se Střítkem Lilo (Iced) opět utkali v tenisovém zápase, kterými čas od času protahujeme svá těla a vylepšujeme si ego. Jelikož bylo už celkem pozdě, dovolili jsme si i takový luxus, jako je umělé osvětlení.
Bohužel nám několik minut po začátku začalo pršet. Chuť na hru byla však velká, takže jsme zápas hráli za asistence trvalého mrholení. Vyjmenovali jsme si také své handicapy se kterými jsme do zápasu nastupovali. U mne to bylo fyzické vypětí chvíli před začátkem (pomáhal jsem nosit těžké ocelové zábradlí) a Lilo měl u lékaře zjištěný nedostatek červených krvinek (železa). Možná jsme mu mohl donést kousek toho zábradlí na okusování...
Zápas se od začátku vyvíjel dobře pro Lila a ten nejdříve zvítězil celkem přesvědčivě 6:2 a 6:0. Pak nastal dramatický obrat (snad s příchodem Magdy, která započala na mě trenérsky pracovat) a má podání i odpaly nabraly na přesnosti. Obrátil jsem skóre na svou stranu a po chvíli vedl krásných 4:0. Při tomto skóre se Lilo vzchopil, ale nevydržel. Poslední část zápasu jsem nakonec vyhrál s přehledem 6:4, i když Lilo nasadil svou tajnou zbraň – komickou vložku pro narušení mého soustředění.
Ztrátu tekutin jsme opět doplnili v nedaleké hospůdce, kde byl negativně ohodnocen přístup Puntíka za odvolání své účasti na malé cyklistické vyjížďce.

Poznámka pro neznalé čtenáře: Tenisové výkony Lila a moje jsou pod průměrem úrovně pravidelně hrajících lidiček, se kterými se na kurtu setkáváme. Naše hra však není o nic míň dramatická a stále se vylepšuje.