Panev

Kultůra záchodků je různá. Když jsem před osmnácti lety projížděl zájezďáckým autobusem s rodiči do Bulharska (mimochodem NEVERMORE!!), tak jsme zastavili na jednom rumunském dálničním odpočívadle a všechny ženské naklusaly na záchodky, ale stejně rychle jak tam naklusaly, tak taky vyklusaly ven. Šly raději o kus dál do křovisek, údajně to byla katastrofa, že i naše tehdy socialistické kravíny byly oproti tomu prvotřídní luxus. Já osobně si na rumunské záchodky moc nepamatuji, za to si pamatuji záchodky bulharské. Žádná mísa, jen šlapky a mezi něma díra, pro mě v tu dobu něco nevídaného. Šlapky většinou zaneseny exkrementy, nehledě na to, že ten kdo se netrefil do díry, se už pak nestaral o to, aby to po sobě trochu uklidil. No někdy to vážně byla síla, úleťáci na fekálie by měli hody. V Indonésii byly jak šlapky tak mísy, úroveň záchodků stoupala s cenou hotelového pokeje, ale i zde platí, že výjimka potvrzuje pravidlo. Absolutně nejvyšší úroveň záchodků co jsem zažil byl Nový Zéland. Tam skutečně asi vědí, že není nad to se dobře vysrat a taky pro to něco dělají. Veřejné záchody na každém rohu, čisté, voňavé, se záchodovým papírem, zrcadly, světlem, zásuvkami na proud, teplou i studenou vodou, ručníky nebo sušiči rukou a hlavně úplně ZADARMO. Prostě nádhera a co mě na tom nejvíc fascinovalo, tak záchody nebyly jen ve městech, ale i v odlehlých oblastech, kde by jste ten záchod vážně nečekali. Úroveň záchodků u nás se dle mého názoru zlepšuje a jak jsem měl možnost zjistit, dokonce i ve vlacích. Bohužel s těmi veřejnými je to horší, ty buď nejsou vůbec nebo pořád ve špatném stavu a ještě k tomu za pořádné prachy. Konečně se dostávám k tomu o čem jsem vás chtěl informovat. V Havířově existuje hospoda, která se jmenuje Na terase, všemi známá jako Terasa. Několikrát se v daném objektu stěhovala a ať už měla název jakýkoliv, tak to pro všechny stejně je a bude Terasa. Dnes se tuším jmenuje Tři sedmy, ale to je nepodstatné. A kdo znáte Terasu, tak asi víte, že záchodky v této hospodě byly vždycky katastrofální. Nedávno jsem tuto hospodu navštívil a jaké bylo mé překvapení, když jsem vstoupil na záchody. Od úleku jsem sebou málem švihnul a nevěřícně a trochu se strachem jsem stál mezi dveřmi a bál jsem se jít vymočit. Stará a oprýskaná zeď zmizela a byla nahrazena novými a voňávými mušlemi. Zmizel močový puch, zmizely kaluže čehosi, zmizela dokonce i zrezivělá trubka, ze které stříkala voda na všechny strany. Ale nezoufejte, pokud se otočíte od mušlí čelem vzad, stále uvidíte dvoje zavřené, prokopnuté, oprýskané dveře, které ve vás vyvolají pocit klidu, pocit, že je vše v nejlepším pořádku, že se nemusíte ničeho bát, že jste skutečně na staré dobré Terase a v klidu můžete močit. Ale prosím než to uděláte, tak se zase otočte o 180° zpět k těm mušlím.