Panev

Drazí čtenáři Pánve, nedokážete si představit, pod jakým tlakem se v poslední době nacházelo mé já... Je to již téměř měsíc, co mou mysl zaměstnává osud jednoho, vám jistě dobře známého dítěte. Ano, dnešek je ten den, kdy jsem se rozhodl, podělit se o své temné myšlenky i s Vámi. Neustále přemýšlení nad problém, o kterém bude za chvíli řeč mi udělalo ze života peklo, na druhou stranu však ukázalo, že můj žebříček morálních hodnot je sestaven správně!

Celý příběh začal zcela nenápadně někdy na přelomu dubna a května letošního roku. Tehdy mě přijel navštívit do Prahy Jirka Dušek, který zde chtěl pokoušet štěstí na poli místních dívek, neb v domovském Brně je již profláknutou zkrachovalou existencí... Ve snaze zapůsobit, si dokonce vyholil hlavu, což mělo za následek pouze to, že Jirka působil velmi vyzývavě na romskou menšinu... Nakonec přeci jen dal na moji radu a zakoupil si levnou kšiltovku, aby si svou lebku zakryl (jen malá poznámka, na stránce www.heavens-above.com, která předpovídá přelety umělých družic, se již rozběhl program, který umí spočítat Jirkovu polohu, na základě jeho mobilního telefonu a posádce mezinárodní kosmické stanice ISS předpovídá, kdy bude Jirkova vyleštěná palice házet prasátka a vytvářet tak obdobu záblesků družic Iridium, fungující však v opačném směru).

Vraťme se však k tomu, co mě trápí. Protože Jirka v Praze samozřejmě neuspěl, šli jsme večer společně zapít žal do nálevny. Debatovali jsme nezávazně o tom, jak a kde sehnat hezkou a rozumnou dívčinu a já jsem v legraci pronesl, že u mě to jistí malá Anička Kolasová, a že si prostě počkám až Anička vyroste. V zápětí mě však Jirka zarazil s tím, že s podobnou představou nedávno zcela vážně vyrukoval na samotného otce malé Aničky, Marka Kolasu. Ten však společně se svou ženou Magdou Jirku odmítnul s tím, že malá Anička již byla přislíbena Pavlu Gabzdylovi, který se nechává familiérně nazývat Gabi. Zatímco z mé strany se jednalo o čistou nadsázku, Jirka mluvil naprosto vážně!

A tím jsme se dostali k jádru věci... Jistě vás stejně jako mě napadají otázky typu: Za co si Gabi Aničku zasloužil? Za peníze? Za úsměv? Proč Marek určuje osud své dceři? Nyní vidíte stejně jako já, že jsem prostě déle již mlčet nemohl a biji na poplach! V sázce je osud malého dítěte!!! Chápu, že Jirka byl ze strany Marka odmítnut, přeci jen už to není žádný mladý princ, ale spíše takový strýček Fido... A byť během svého plytkého života dosáhl jistého postavení a nějakých těch titulů, i já chápu, ze to pro Aničku není ta nejlepší partie...

Jenže Gabi? Ten je jen o tři roky mladší a i když se snaží neustále působit jako klučík se sympatickým úsměvem na tváři, přeci jen i on už se stal poněkud ohlazeným valounkem na dně řeky života. Navíc jakožto řadový astronom jistě není žádnou výhrou (a to přes všechny pochybné pořady v televizi, které se zaštiťují jeho jménem, jakožto jménem autora...). Těžko uvěřit, že tak milí a svědomití rodiče, jako jsou Marek s Magdou by uvrhli svou dceru do temných hlubin života s přestárlým a depresivním Gabim v jednom pokoji a infantilním strýčkem Jirkou v pokoji druhém (předpokládám, že i když se oba jmenovaní pánové tváří jinak, budou i za dvacet let žít ve společné domácnosti...). Chvíli jsem koketoval s myšlenkou, že Magdě se Gabiho zželelo a ve snaze mu pomoci dokonce nabídla svou dcerku.

Nejsme však v romantickém filmu, ale v kapitalismu! Nebo spíše v aristokratickém zřízení! Dal jsem si tu práci a zapátral v archivech a matrikách, abych si potvrdil nebo vyvrátil své podezření. Ano, je to tak, ale Marek Kolasa, tedy přesněji hrabě Marek Kolasa má modrou krev. Jak se mi podařilo zjistit, jeho rod, který už několik staletí žije v oblasti Těšínského Slezska patří stále mezi ty šlechtické rodiny, které ještě dodržují sňatky z rozumu a pro zisk! Jaké však bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že nejen Marek, ale i Pavel Gabzdyl má šlechtické kořeny. Ačkoliv se Gabi vždy tvářil jako tuctový občan této země, ve skutečnosti je mladým panošem z rodu Gabzdylů! Skrze prostředníky vlastní jeho rodina téměř vše, co na Ostravsku souvisí s uhlím (tento rod údajně participoval i na obchodu s uhlím v jisté Kostnici a kdo ví, jestli nemá podíl na trpké smrti Jan Husa obohacením klasické hranice o černé valouny). Gabi se tedy může nazývat pravým uhlobaronem!

Jak vidíte, celá skládačka do sebe začíná zapadat. Marek se jako správný šlechtic snaží pouze získat vhodného ženicha pro svou dceru a upevnit tak pozici obou rodů na Ostravsku a Havířovsku. Je dosti pravděpodobné, že až Aničce bude dvacet let, z Gabiho bude sešlý padesátník, stojící jednou noho v hrobě (za což může mládí strávené v hospodách v Havířově, v hospodách v Úpici, v hospodách v Brně a klamání čtenářů ABC v prepubertálním věku...). Marek, který si je těchto skutečností dobře vědom si nemůže přát více. Anička totiž po Gabim zdědí nemalý majetek. Odpusťme Markovi tuto chladnou vypočítavost, která je přirozeným chováním aristokrata.

Ač to zní všechno logicky, přeci jen už nežijeme ve středověku a je třeba se postavit za malou Aničku! Vyzývám vás proto, abyste dali najevo svůj nesouhlas a umožnili tak Aničce prožít hezké a normální dětství!

Na závěr ještě uvedu několik zajímavých fotografií, dokumentujících výše popsané události.

Jiří Dušek vyjednává s Markem Kolasou ohledně malé Aničky. Jiří je na fotce označen červenou šipkou, povšimněte si jeho zhýralého úsměvu na tváři.



Fotografie Pavla Gabzdyla, kterak si hraje se svou budoucí manželkou, ta nic netušíc a žijící ještě v bezelstné dětské naivitě považuje Gabiho za hodného strýčka na hraní...



Nahota těmto pánům není opravdu cizí a oděv odloží téměř kdekoliv, tolik jen k jejich morálním zásadám.



Dodatek k horní fotografii, Jiří Dušek, zachycený na splavu v Úpici, kde děsil svým vzhledem malé koupající se děti (mohl by tohle být hodný otec?!)



Usměvavý Pavel Gabzdyl s očekáváním budoucnosti vzhlíží k malé Aničce...