Panev

V pondělí jsem se z ničeho nic ocitl v jiném světě, ve světě luxusu. Cestoval jsem z Brna do Prahy, po dlouhé době zase jednou autobusem (jinak jezdím vlakem). Přijdu ke Grandu a najednou vidím, že jezdí nějaká nová společnost -- Student Agency Express, skví se na zbrusu novém žlutém poschoďovém autobusu. Jejich spoj odjíždí už za čtvrt hodiny, cena je srovnatelná s konkurencí (130 Kč student, 150 Kč normální), tak proč to nezkusit.
První překvapení přišlo vzápětí, když jsem se usadil na čisté a pohodlné anatomické sedadlo. Mám dost místa na nohy!! A to dokonce i když člověk přede mnou má lehce sklopené sedadlo. To v mém téměř dvoumetrovém případě není v autobuse ani zdaleka samozřejmost.
Další šok přišel hned vzápětí z reproduktorů: "Dobrý den. Vítám vás jménem společnosti Student Agency na naší pravidelné lince. Jmenuji se Petra a budu vaší průvodkyní." Atd. Hmm, tak takhle si představuju, že to chodí v letadle. Úžas se stupňuje, když pohledná slečna příjemným hlasem sděluje, že si můžeme dopřávat ZDARMA teplé nápoje, a že budou rádi, když od nich jako dárek přijmeme noviny nebo časopis... Jsem z toho trochu nesvůj -- nesedl jsem si omylem do nějaké manažerské třídy? Ale ne, všechno je v pořádku. Slečna prochází autobusem a všem rozdá sluchátka zatavená v igelitovém pytlíku. Jdou zastrčit do zdířky v předchozím sedadle a knoflíky lze zvolit hlasitost a kanál. Výběr je ze tří rádií a dvou cédéček. Na dalším kanále je prý zvuk od televize -- a ejhle, ze stropu se samy vyklápějí LCD displeje a celou cestu na nich běží film (Nejdřív S tebou mě baví svět a pak seriál Přátelé). Testuji i zbytek -- říkám si o kapučíno a o noviny. Dostávám príma kafe v kelímku a výtisk Práva. Opravdu zdarma, nabídnuto s úsměvem. A tak si sedím v pohodlném sedadle v klimatizovaném tichém autobuse, do uší mi zní příjemná hudba, čtu si noviny, usrkávám kafe, a za okny s kouřovými skly ubíhá šedivá krajina skrápěná deštěm. Připadám si chvílemi jako hrdina z nějakého amerického seriálu o ropných magnátech, a chvílemi jako venkovský balík, který si zašel poprvé v životě do nóbl restaurace.
Cesta uběhla rychle. V Praze slečna vybere sluchátka (člověk si na luxus zvykne až příliš rychle -- chvíli jsem si skoro myslel, že nám je taky nechají na památku ;-)) a rozloučí se. Opravdu se mi to nezdálo... Ještě nikdy jsem neletěl letadlem (tam to asi chodí podobně?) a jsem zvyklý na špinavý standard vymrzlých/přetopených rychlíků Českých drah, a tak to byl po mě opravdu výlet do jiného světa. Pochybnosti ovšem hlodají dál: jak můžou za stejnou cenu jako konkurence nabízet o tolik lepší služby? Vydrží jim to? Nebo je to jen "zaváděcí akce"? Každopádně to bylo příjemné, zahrát si na chvíli na bohatého podnikatele :-) A abyste mi věřili, že nekecám, tak tady je jejich stránka.