Panev

Předpředepředevčírem se mi zdál sen, ze kterého jsem měl po probuzení, po delší době opět divný pocit. Tento stav jsem nezažil už docela dlouho. Není to zrovna strach, který máte, když se probudíte po strašidelném snu uprostřed noci a bojíte se potom v posteli pohnout, protože ta stvůra, která vás ve snu honila je určitě nablízku a čeká až se pohnete, aby vás mohla nemilosrdně a s radostí rozsápat na kusy. Byl to prostě jen divný pocit. Nezdálo se mi nic šíleného (ve sbírce mám daleko lepší kousky a vy určitě taky, které by stáli spíš za zmínku), je to vlastně jen taková snová mezihra.
Stál jsem na dvoře u mojí babičky, z ruky mi vyletěly brýle a jen tak tam vedle mě zlověstně vysely. Píšu schválně zlověstně, protože v tom snu, jsem cítil, že něco není v pořádku. V druhé ruce jsem držel cédéčko skupiny Overkill a na jeho bookletu jsem uviděl nějaké klikyháky. V tu chvíli jsem cítil, že někde blízko mě je to, čemu nebo komu se říká Satan, Lucifer nebo Ďábel. Nikoho jsem neviděl, jen cítil. Když jsem se podíval znovu na cd, tak z těch klikyháků se stala již čitelná věta tohoto znění: "budu s tebou na vždy". Kdo mi vzkazuje tuto optimistickou zprávu bylo v tom snu zcela jasné. Začal jsem na toho neviditelného pekelníka řvát ty nejhorší výrazy co znám (jen doufám, že jsem řval pouze ve snu, aby si třeba sousedi nemysleli, že vedle v bytě bydlí nějaký přisprostlý blázen). Když jsem se dostatečně vyřval, došel jsem do kuchyně a z okna sledoval jak začíná tamvnout obloha a ve vzduchu jsem cítil, že se každou chvílí bude dít něco hodně moc zajímavého. Nedělo se nic, protože v tom okamžiku jsem se probudil do temné reality mého pokoje.
No já vím, je to pěkná hovadina, pokud jste čekali nějaké vyvrcholení s potoky krve nebo to, že mě satanáš bude nutit do brutálních sexuálních praktik, tak se omlouvám (snad příště), měl jsem jen potřebu to ´vyplivnout´ na tyto stránky.