Panev

I takes love over gold
And mind over matter
To do what you to that you must
When the things that you hold
Can fall and be shattered
Or run through your fingers like dust

Láska nad zlato, myšlenka nad majetek, zpívá se v jedné z písniček skupiny Dire Straits. Musím přiznat, že mi tento typ hudby k srdci příliš nepřirostl, nicméně dvě elpíčka -- Love over Gold a Brothers in Arms -- ve mně přeci jenom nějakou stopu zanechala... Písničky Marka Knopflera se mi opět vybavily v posledních dnech, kdy -- možná o tom víte, možná ne -- prožívám poměrně nepříjemnou, ale o to zásadnější a radikálnější osobní krizi: Jeden krásný, téměř pohádkový příběh skončil v 17:50 prvního ledna 2004. A bohužel, skončil docela špatně... alespoň pro mne osobně.

Nicméně, na druhou stranu, přes všechnu mizérii, v dobách hluboké deprese kolem čtvrté hodiny ranní, uvědomil jsem si, že písnička nemá pravdu. Že její úvodní prohlášení -- láska nad zlato -- je jen sladkobolný kec, jímž se opíjí dosud nevyléčení romantici. Láska je samozřejmě důležitá, ale už si nemyslím, že je nejdůležitější. Pokud bych se měl omezit pouze na vnitřní, soukromý vesmír každého z nás, existuje ještě jedna mnohem důležitější věc -- přátelé, dobří kamarádi na život a na smrt. Ano, je to tak. Zatímco i ta nejintenzivnější láska časem pomine -- někdy přeroste ve vzájemnou úctu a hluboké přátelství, jindy jednoduše přeskočí někam jinam -- životní přátelé vás nikdy neopustí... Můžete se na ně spolehnout ve dne v noci. Bez řečí vám podají pomocnou ruku, chytnou vás do své náruče a zcela samozřejmě vám pomohou postavit se alespoň na ty vaše ochromené, třesoucí se a možná i trochu gumové nohy...

Tento docela samozřejmý fakt jsem si osobně uvědomil až v posledních dnech. Ve dnech a nocích, kdy se mi začali ozývat kamarádi, které jsem léta neviděl... Neviděl proto, že jsem svůj čas, myšlenky i prostor věnoval "lásce nad zlato". Přesto všechno jsme se k sobě chovali tak, jako kdyby naše společné zážitky, naše poslední setkání proběhlo včera... Jo, je to tak. Lásky přicházejí a většinou i odcházejí. Ale ti nejlepší přátelé, ti vám zůstanou věrni. Od počátku až do konce. Přátelství je ten nejdůležitější svazek mezi dvěma lidmi a nemůže ho přebýt cokoli jiného. Možná až na vztah rodiče a dítěte, ale to už je o něčem jiném.

Zanechejme ale sladkobolných, možná i trochu trapných a ponížených řečí... Díky vám, dnes už vím, jak jste důležití a jak vzácným darem můžete být. Osud je podivuhodná řeka se spoustou zátok, peřejí i slepých ramen. A vy nikdy nevíte, jak daleko vás proud zanese. Přátelé, ať už budou jakkoli daleko, jsou však pro vás pokaždé majákem, který vás i v té největší, zcela beznadějné bouři nakonec dovede do bezpečného přístavu. Díky za vás, jste cennější než zlato a určitě i láska. I takes friends over gold.