Panev

Takže, všichni kdož mně znají ví, že mám nemocná kolena, jedno je již odoperováno a to druhé již také prošlo metamorfózou (ano, onen veselý odvoz horskou službou). Nutno také zmínit, že jedno koleno jsem si „odrovnal„ na sjezdovkách a druhé na běžkách. No ale já si nedám říct a zkouším dál co kolena vydrží. Zrovna včera jsem zažil veselý výstup jehož jsem byl hlavním protagonistou. Zase po čase jsem se pokoušel lyžovat a určitě znáte takové ty natažené sítě, které zabezpečují oddělení lyžaře a nebezpečného úseku. Tak právě takovou síť jsem testoval, musím uznat, že to není nic moc. Můj experiment spočíval v nedobrovolném testování propustnosti. Právě v době pokusu o prudké zastavení, mně mé koleno zradilo, povolilo a pak už jen vím jak jsem ladně proskočil mezi sněhovou závějí a spodním okrajem záchytné sítě. Závěj byla opravdu vysoká a svah neskutečně prudký, zároveň jsem v něm ležel a sjížděl hlavou dolů. Musela to být opravdu veselá podívaná kterak, člověk přijede k vleku a jedním skokem zmizí pod sítí a po hlavě sjíždí závějí. Tím chci říct , že ne všechno co se tváří jako záchranné zařízení, opravdu plní onen účel. Pak jsem se ještě nemohl v tak prudkém kopci dostat nahoru a ona síť se zezdola překonávala mnohem hůře než v opačném směru. Výsledkem mého testu, by tedy mohl být závěr: Pozor na lyžařské sítě mohou být nainstalovány obráceně, čímž neplní svůj účel a znemožňují tak lyžaři dostat se nazpátek.