– 7.10.03 –
Podzimní, roční.
Když takhle prší, tak se za barákem vytoří docela dost velká kaluž. Dívám se na ni z toho čtvrtého patra, dívám se jak se v ní odráží olejové skvrny a uvažuju o tom, jaké by to asi bylo, letět z toho čtvrtého patra přímo do té kaluže. Jaké barvy by se asi vytvořili, kdyby se k té mastné olejové kaluži pomalu přidávala teplá lidská krev z rozpuklé lebky, která by připomínala rozkvetlou rudou růži. Jaké by asi bylo pozorovat objevení toho chladnoucího těla? Hysterická ženská s hrůzou lapá po dechu, panenky se ji rozšiřují a než vydá šílený jekot, který dá do pohybu sled věcí, její pes pomalu přichází k té mrtvé utrápené hlavě, která byla kdysi plná plánů a líže teplou krev pokrývající nešťastníkovu tvář.
komentáře:
Okomentovat
